Cesta k elektromobilům už má výsledky: Emise CO2 v Evropě rostou druhým rokem po sobě
Zajímavým čtením je zpráva evropské asociace výrobců automobilů ACEA „Making the Transition to Zero-Emission Mobility“. Automobilky v ní nejen poprvé jasně říkají „my už elektromobily umíme vyrobit, ale teď je řada na úřednících, aby je lidé kupovali“. Tažení proti dieselům a směrem k elektromobilitě má totiž také viditelný dopad – prodává se víc benzinových aut s vyšší spotřebou, víc vozů SUV a automobilové emise CO2 v Evropě tak letos podruhé v řadě vzrostly.
ACEA konečně poprvé nahlas a srozumitelně konstatovala, že pokud má být dosaženo ambiciózních cílů EU v oblasti emisí CO2 do roku 2025 a 2030, bude muset být prodej osobních automobilů s alternativním pohonem – včetně elektrických, hybridních, vodíkových nebo na zemní plyn – silně navýšen. Pokud EU a vlády jednotlivých zemí myslí své plány vážně, musí zvýšit investice do nabíjecí infrastruktury a zavádět smysluplné nákupní pobídky pro spotřebitele.
Automobilky už dnes umí vyrobit vozy se všemi zmíněnými alternativními pohony, ale zákazníci je nechtějí kupovat. V roce 2018 bylo v Evropě ze všech prodaných osobních aut pouze 2% elektromobilů, 3,8 % hybridů a 0,4 % vozů na CNG. Vodíková auta se pohybovala na hranici statistické chyby.
Aféra Dieselgate odstartovala tažení proti dieselům a v roce 2017 se v Evropě poprvé prodalo víc benzinových osobních aut než těch dieselových. V roce 2018 tento trend nadále pokračoval. Benzinová auta mají vyšší spotřebu než naftová, a tím i vyšší emise CO2. Omezování naftových motorů tak životnímu prostřední reálně neprospívá, protože emise CO2 v Evropě neklesají. Naopak rostou. Poprvé za sledované období se tak stalo právě v roce 2017, kdy celkové emise CO2 evropských aut vzrostly meziročně o 0,3 procenta, v roce 2018 pak o dalších 1,8 %.
Čtěte také: Palivo pro dlouhé soukromé jízdy? Budoucností je vodík
Studie také ukázala, že elektromobily se zatím uplatňují jen v těch nejbohatších zemích. Všechny země, kde elektromobily nedosahují v prodejích ani jednoho procenta tržního podílu, mají HDP na hlavu nižší než 29 000 eur. Sem patří kromě států střední a východní Evropy třeba také Španělsko, Itálie a Řecko. Nad 3,5 procenta se dostaly jen nejbohatší země s HDP na hlavu nad 42 000 eur.
Aby mohlo být dosaženo plánů EU v oblasti prodeje elektromobilů, mělo by v roce 2030 být v EU celkem 2,8 milionu nabíjecích stanic. To ACEA cituje konzervativní odhady EU. Zatím jich je 144 000. 76 procent z nich přitom jen ve čtyřech zemích – Nizozemsko, Německo, Francie a Velká Británie. V roce 2018 bylo v 11 největších zemích EU k dispozici pouze 47 vodíkových čerpacích stanic. 17 členských států nemělo ani jedinou čerpací stanici na vodík. V EU existuje asi 3 400 čerpacích stanic zemního plynu, což je o 17,5 % více než v roce 2014. Dvě třetiny z toho jsou ale soustředěny ve dvou zemích (Itálie a Německo).
Čtěte také: Zájem o alternativní pohony je u nás oproti Evropě propastný
Martin Šidlák
Foto: Pixabay
