16,41 let nebo méně? Jaké je skutečné stáří vozového parku v ČR?
Britský server Eco Expert označil Česko za nejtoxičtější zemi Evropy vzhledem ke stáří jejího vozového parku, které je oficiálně 16,41 let a stále roste. Když se ale člověk podívá na silnici v kterémkoli českém městě, téměř tam 16- nebo 20letá auta nevidí. Jak je to možné?
Vysvětlení nabídl na semináři na téma stáří českého vozového parku pořádaném Hospodářskou komorou ČR Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia. Podle něj je 16,41 let jen statistické číslo, které nezohledňuje reálnou situaci na silnicích. Stará auta totiž téměř nejezdí a spousta z nich už ani neexistuje, jen nejsou odhlášena z registru.
„Náš tým datových odborníků provedl rozsáhlé analýzy vozidel, která skutečně jezdí na STK. Zjistili jsme, že osobní auta, která svědomitě jezdí na STK každé 2 roky, mají průměrné stáří 12,74 let (pozn. do výpočtu byla váženým průměrem zahrnuta i osobní auta do 4 let, která na technickou kontrolu ještě nemusí). Nicméně některá vozidla jsou nabízena k prodeji a aktuálně platnou STK nemají. Pro správnější pohled na vozidla v reálném provozu jsme také spočítali průměrné stáří těch osobních aut, která úspěšně absolvovala povinnou technickou kontrolu v posledních 4 letech. Vyšlo nám průměrné stáří 13,79 let. I tato hodnota je tedy o 2,62 roku méně než průměrné stáří všech registrovaných vozidel.“
Ještě zajímavější pohled pak nabízí analýza průměrného stáří vozidel, která reálně jezdí po silnici. „Zjistili jsme, že polovinu všech kilometrů najetých osobními vozidly za rok najedou auta do 8 let stáří,“ zdůraznil ředitel Cebia. Dodává, že ačkoli situace ohledně stáří vozidel není v České republice ideální, není ani tak špatná, jak se na první pohled zdá. Skutečné stáří provozovaných vozidel má vliv i na správný výpočet emisí.
Stáří vozového parku ovlivňuje počet registrovaných, ale nepoužívaných aut
„Pokračující stárnutí českého autoparku způsobuje sekundárnímu trhu řadu problémů. Na našich silnicích jezdí miliony aut starších deset nebo i patnáct let. To netěší spotřebitele, ale ani profesionální a férové prodejce – starší ojetiny jsou zdrojem reklamací, přinášejí problémy při kontrolách státních orgánů a vyžadují po zákaznících vysoké investice do oprav,“ uvedla generální ředitelka a předsedkyně představenstva AURES Holdings (člen AOOA) Karolína Topolová.
Důvodem, proč český vozový park vykazuje tak vysoké číslo, tedy průměrné stáří 16,41 roku, je skutečnost, že v České republice mají lidé více aut na osobu než ve většině zemí Evropy a každým rokem se posunujeme v tomto žebříčku nahoru. „Při zakoupení nového vozu do rodiny si Češi nechávají stávající starší auta jako další auto do rodiny a stává se, že ho prakticky neprovozují nebo s ním ani nejezdí na STK,“ vysvětluje Martin Pajer. Za posledních deset let přibylo v Česku v rámci registrací více než 1,76 milionů osobních aut, přičemž počty vyřazených aut – vozidla vyvezená i zrušená – se vyjma roků 2015 a 2016 nemění tak výrazně, jako narůstá vozový park. Tempo nárůstu počtu vozidel však zpomaluje – v roce 2014 činil meziroční nárůst 4,07 %, zatímco letos za první tři kvartály „jen“ 1,54 %.
Semináře se zúčastnil také ministr dopravy Martin Kupka, který potvrdil, že vláda nechystá pro omlazení vozového parku žádné dotace ani šrotovné. Chce se zaměřit hlavně na kontrolu automobilů v provozu. Zaměří se proto na práci Stanic technické kontroly a Stanic měření emisí a zintenzivnění dohledu si slibuje i od zřízení Inspekce silniční dopravy.
„Na prvním místě chceme využít stávající právní nástroje. Z dat, která máme, vyplývá, že je tu procento STK, které dělají chyby, nebo dokonce podvádějí.“
