Fabia stočená o 760 tisíc kilometrů. Stočení tachometru je beztrestné
Stočení tachometru je stále rozšířené. Víc než třetina ojetých aut prodávaných v Česku má stočený tachometr, v průměru o 98 tisíc kilometrů. Rekordmanem, kterého zachytila společnost Cebia, je Škoda Fabia, stočená o 760 tisíc kilometrů.
Už pět let je stočení tachometru přestupkem, za které je možné uložit pokutu až půl milionu korun. V praxi ale není tento přestupek v podstatě ani řešen, nehledě na udělení nějaké odstrašující pokuty.
Stočení tachometru je to nejsnadnější cestou, jak omladit auto před prodejem a bylo velmi rozšířenou praxí zejména v těch „divočejších“ autobazarech nebo při přímém prodeji. „Kvůli zdražování má už opět 35 % prověřovaných aut stočený tachometr,“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia. Auta s stočeným tachometrem jsou dražší v průměru o 20%, než by měla být. O zhruba stejnou částku v následujících letech narostou náklady na opravy a údržbu. Takový podvedený nový majitel tak zaplatí dohromady o 40% víc, než by měl.
Stočení tachometru je nejčastější u octavie a passatu
Podle společnosti Cebia se nejčastěji stáčí tachometr u vozů Škoda Octavia, Volkswagen Passat, BMW řady 5, Fordu Focus a Volkswagenu Golf. Průměrné stáří vozů se stočeným tachometrem je 6,5 roku a průměrná prodejní cena 345 000 Kč. Nestačí se ale jen o stovky tisíc kilometrů, časté jsou také případy, kdy zejména u aut na operativní leasing lidé stočí třeba jen 1000 kilometrů, aby nepřekročili předepsaný roční nájezd. Můžou to ale udělat několikrát za sebou.
Postupný přechod z mechanických tachometrů na digitální moc nepomohl, tak zákonodárci v roce 2018 rozhodli o tom, že stočení tachometru bude jasně definovaným přestupkem (byť byly snahy udělat z toho trestný čin) s maximální pokutou až půl milionu korun. Přestupek byl zakotven do § 36 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákonem č. 193/2018 s účinností od 1. 10.2018, a to jak pro právnické, tak pro fyzické osoby.
Bez postihu
Jak se ale ukazuje, v praxi nebyl v podstatě téměř nikdo postižen. A neexistuje ani žádná oficiální statistika. Při pátrání po číslech jsem byl posílán mezi ministerstvem dopravy, policií, krajskými úřady a krajskými ředitelství policie, až přesná odpověď přišla z ministerstva vnitra:
„V letech 2018 až 2020 měla ministerstva (a ostatní ústřední správní úřady) povinnost zpracovávat tzv. přehled přestupků obsahující údaje o projednaných přestupcích za příslušný kalendářní rok. Podřízené orgány, včetně obecních úřadů, měly povinnost ministerstvům dodat potřebné údaje. V roce 2021 byla povinnost zpracovávat přehled přestupků zrušena,“ říká Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Dohledat se tak dají nějaké údaje jen z let 2018-2020, a třeba v roce 2019 bylo v celé ČR uděleno podle výše zmíněného paragrafu jen 52 pokut s průměrnou výší 2970 korun. O roku dříve byly takové pokuty jenom tři. A změna nenastala ani v dalších letech.
„Přestupek fyzických nebo právnických a podnikajících fyzických osob za stáčení tachometrů v uplynulých čtyřech letech náš úřad neřešil,“ říká třeba Karel Bendl, středočeský radní pro oblast silniční dopravy. „V rámci státního odborného dozoru na STK vozidel na území kraje je prováděna kontrola stavu tachometru při pravidelných technických prohlídkách a případný zjištěný rozdíl v počtu najetých kilometrů, který by technik přehlédl a nevyřešil podle metodického pokynu ministerstva dopravy, by tak byl řešen přímo s kontrolním technikem. Tento přestupek však nebyl v uplynulých čtyřech letech zjištěn.“
Žádný přestupek neevidují ani na magistrátu hlavního města Prahy, v krajích Vysočina, Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Plzeňském, Moravskoslezském, Libereckém, Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém, Jihočeském a Zlínském. Skepsi k zákonnému opatření vyjádřila za všechny Jitka Čmoková z oddělení vnějších vztahů Karlovarského kraje: „Předmětné ustanovení zákona je poměrně „bezzubé“. Sankce může být totiž uložena pouze tomu, kdo neoprávněnou změnu počítadla ujeté vzdálenosti přímo provede. Tudíž užívání vozidla s přetočeným tachometrem, nebo jeho prodej apod. sankci nepodléhá.“
Nejen stočení, ale i zatajená havárie
Problémem při nákupu ojetin nejsou jen stočené tachometry, ale také zatajení předešlé havárie. Velcí prodejci ojetých vozů jako AAA Auto, Auto ESA, DAVO CAR, Škoda PLUS, Das WeltAuto či Mama Car se proto nyní dohodli se společností Cebia a postupně začnou nabízet základní ověření historie ojetých aut zdarma. Už v tuto chvíli je Základní prověření dostupné u 41 % aut, která prodávají autobazary. Do poloviny října přibyde dalších 38 % aut. Základní výpis je k dispozici u inzerátu vozu na internetu nebo přímo v bazaru pomocí QR kódu. Součástí základního prověření jsou vedle historie stavů najetých kilometrů také kontrola odcizení, kontrola financování, tedy zda vozidlo není zatížené leasingem či spotřebitelským úvěrem, dále kontrola, zda vozidlo nebylo provozováno jako taxi a v neposlední řadě i specifikace vozidla.
„Toto legislativní opatření je pozitivní v tom smyslu, že jasně definovalo nezákonnost stáčení tachometrů. Do té doby se podvodníci běžně bránili tvrzením, že manipulaci se stavem počítadla ujetých kilometrů žádný zákon nezakazuje,“ Karolína Topolová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva společnosti AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO a Mototechna. „Praktický dopad ovšem není nijak výrazný, protože přistihnout konkrétního viníka je i při stále se zvyšující dostupnosti údajů o kilometrové historii vozidel velmi obtížné. Již řadu let zdůrazňujeme, že řešení, které by manipulaci s tachometry mohlo účinně bránit, musí být přijato na Evropské úrovni. Je nutné, aby všechny národní státy začaly shromažďovat údaje o historii najetých kilometrů u všech vozů a sdílely je do centrálního systému. Do toho by pak měl mít přístup každý zájemce o koupi vozu, jak je to u nás nyní možné třeba u systému kontrolatachometru.cz, provozovaného Ministerstvem dopravy.“
Martin Šidlák, psáno pro IDNES
