Jaká rizika skrývá nákup ojetého elektromobilu? Na co si dát pozor?
Stejně jako mají svého zákazníka nová i ojetá auta se spalovacím motorem, tak existují lidé, kteří chtějí koupit elektromobil. Jaká rizika skrývá nákup ojetého elektromobilu? Pár specifických rad existuje.
Nedávná data z českého trhu ukazují, že během roku se do prodeje dostanou nižší tisícovky elektromobilů s cenou od 140 tisíc do více než dvou milionů. Zajímavé je, že své kupce hledají výrazně déle než vozy se spalovacími motory. Jaká rizika skrývá nákup ojetého elektromobilu?
Podle analýzy vydané společností Aures Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA Auto a Mototechna, jich v Česku tehdy v nabídce za celý rok bylo lehce přes 300. Mediánová cena byla okolo 280 000 korun. V loňském roce už to bylo 2400 elektrických aut, jejichž cena se nejčastěji pohybovala okolo 630 tisíc korun. Letos cena stoupla ještě víc, a to na 799 000 korun. Podle společnosti Carvago má ojetý elektromobil prodaný v České republice v průměru velmi málo najeto (11 107 km). Je ale také o tři čtvrtiny (76,89 %) dražší než konvenční auta srovnatelného stáří a nájezdu.
Na co byste si měli dát pozor při nákupu ojetého elektromobilu?
1) Vyhněte se prvním generacím elektromobilů. I přes lákavou cenu odborníci doporučují nekupovat první generace vozů jako Nissan Leaf, Volkswagen e-up, nebo Ford Focus Electric. U elektromobilů jde totiž technický vývoj (jak je logické u nového typu pohonu) dopředu hodně rychle. Takže tahle auta představují „elektrický pravěk“.
2) Baterie
Asi každého kupce ojetého elektromobilu napadne, že hlavní problém a největší odlišnost proti nákupu ojetého benzínového nebo naftového vozu je baterie a její stav. „Baterie je nejdražší součástí elektromobilu a její případná výměna může být větším nákladem než např. výměna celého motoru u spalovacího vozu,“ říká Luboš Vorlík, výkonný ředitel AAA AUTO a Mototechna pro ČR. „V podstatě se dá říci, že baterie může vyjít na stejnou cenu, jako ojetý elektromobil. Její stav má tedy na cenu elektromobilu naprosto zásadní vliv.“
Baterii ale pohledem nezkontrolujete. Před nákupem je třeba zajet do autorizovaného servisu dané značky a nechat vůz důkladně prověřit příslušnou diagnostikou. Doposud totiž neexistuje univerzální diagnostický nástroj, který by byl schopen zhodnotit více značek a modelů. „Služby běžných automechaniků, kteří jsou schopni prověřit vůz se spalovacím motorem, jsou tedy u elektromobilů a hybridů do značné míry omezené,“ dodává Luboš Vorlík.
3) Původ
Většina výrobců poskytuje na baterie záruku 8 let nebo 160 000 kilometrů. Přesto není na závadu uvažovat o tom, že baterie trpí nejen častým ultrarychlým dobíjením do sta procent. Nesvědčí jim ani velké teploty. Proto je lepší sáhnout spíše po ojetině z Německa nebo Nizozemska, než z Itálie či Španělska.
4) Mechanické části
Pochopitelně je potřeba zkontrolovat i běžné mechanické součásti, které jsou stejné, jako u vozů se spalovacím motorem. Tedy brzdovou soustava, tlumiče, ramena, čepy atd. Návštěvě autorizovaného servisu se před případnou koupí s nevětší pravděpodobností nevyhnete.
5) Podvozek a brzdy
Podvozek elektromobilů je už z výroby přizpůsoben vyšší zátěži plynoucí z nemalé váhy baterií. Trochu specifická situace panuje u brzd. Elektromobily často rekuperují, takže „brzdí motorem“. Kotouče proto nejsou tolik opotřebované, jako u spalovacích vozů stejného nájezdu a stáří, pozor ale na jednu věc. „Problematické můžou být vlivem rekuperace brzdy. I u tříletých aut dokáží být kotouče velmi orezlé, dá se říct na výměnu, protože nebyly správně používány. Je třeba je jednou za čas pořádně probrzdit z větší rychlosti. Jinak vlivem povětrnostních podmínek a zároveň „nepotřeby“ používání rychle degradují,“ upozorňuje Luboš Vorlík.
6) Software
Když už budete nechávat auto kontrolovat v autorizovaném servisu, nechte prověřit i to, zda je instalován aktuální software. Ten totiž automobilky čas od času aktualizují a jen díky němu se občas prodlužuje i dojezd. Jestli je v autě, které si chcete koupit, aktuální software, naznačuje to, jak se o vůz stávající majitel staral.
Martin Šidlák