Test Toyota Highlander 2.5 Hybrid i-AWD: Větší, než jste čekali

Toyota citelně navyšuje počet SUV ve své nabídce. Chystá Yaris Cross a dokonce oplastovanou verzi Ayga. Na trh už uvedla velký sedmimístný model Toyota Highlander. Auto primárně určené pro Ameriku se ale překvapivě dobře osvědčilo i na českých silnicích.

Americky působí Toyota Highlander především svou velikostí. S délkou 4 966 mm, šířkou 1 930 mm a výškou 1 755 mm disponuje velkorysým rozvorem 2 850 mm. Je tedy větší než třeba Kia Sorento nebo Volkswagen Touareg. Skoro pět metrů auta opravdu nejde na silnici přehlédnout a dávat třeba kolo na střešní nosič půjde bez nějaké podložky většině lidí také velmi těžko. Opticky ale nepůsobí tak mohutně a drsně jako jiná americká SUV. Je sice robustní, ale přední maska ve stylu dnešních Toyot s řadou prolisů a dozadu protaženými světlomety vypadá decentně a elegantně.

Velikost si dobře uvědomíte v interiéru. Ten nabízí sedm plnohodnotných míst. Díky možnosti posouvání druhé řady v rozsahu 180 mm nejsou ani poslední dvě místa úplně nouzová. Jen trochu netradiční je ovládání opěradel druhé řady. Na obvyklém místě nahoře je totiž madlo, které opěradlo sklopí vpřed jen částečně a zároveň posune celé sedadlo vřed pro lehčí nastupování do třetí řady. Pokud ho ale chcete sklopit úplně do roviny se sedákem, musíte použít jinou páčku, a to na boku sedadla.

Čtete také

„Čínské“ elektromobily se zatím v registracích drží nízko. Vede Tesla

Zatímco na evropském trhu je každý pátý elektromobil čínský, v České republice se čínské elektromobily zatím drží v registracích nízko, píše ve své zprávě Sdružení automobilového průmyslu.

Pod elektricky ovládanými pátými dveřmi zbývá v sedmimístném uspořádání pořád slušných 332 litrů. Při sklopení třetí řady sedadel je možné využít prostor s objemem 658 litrů a po sklopení opěradel druhé i třetí řady do úplné roviny je to pak 1 909 litrů.

Na gigantické středové konzole dominuje 12,3palcový displej infotainmentu. Jeho ovládání je vcelku logické a snadné, potěšila mě jednoduchá individualizace vzhledu, kdy obrazovka ukazuje více podobrazovek naráz, třeba klimatizaci a mapu, a velmi jednoduše jde jednu věc zvětšit nebo jen přesunout doleva nebo doprava, aby danou věc měl víc po ruce řidič nebo naopak spolujezdec. Nechybí ani dostatek odkládacích prostor, jen trochu nepraktické mi přijde umístění plochy pro bezdrátové nabíjení mobilu pod loketní opěrku. Pokud chcete něco dát nebo vzít z obřího odkládacího prostoru, musíte nejprve zvednout loketní opěrku ale ještě i panel nabíjení telefonu a s ním i telefon samotný.

Od „ameriky“ člověk automaticky čeká vysokou spotřebu přes deset litrů, protože to k pětimetrovému autu tak nějak patří, a když už si člověk pořídí auto za 1,5 milionu, tak s někým tím litrem benzinu navíc musí počítat. Toyota ale do Highlanderu zabudovala svůj hybridní pohon a ten funguje skutečně dobře. I s převahou trasy v dálniční stotřicítce jsem se dostal s průměrnou potřebou jen těsně nad 8 litrů a při dlouhodobém užívání by nebyl problém se dostat níž. Na dvoutunové auto s pohonem všech kol skvělý výsledek.

Toyota Highlander přitom díky hybridnímu pohonu čtvrté generace není žádný louda. Díky celkovému systémovému výkonu 182 kW je Highlander schopen akcelerovat na stovku za 8,3 sekundy a maximálka leží na 180 km/h. Pouze na elektřinu umí auto jet i v rychlosti 125 km/h, většinou ale elektřina pomáhá spalovacímu motoru při akceleraci nebo pohání auto při popojíždění třeba v koloně. Pouze je třeba se smířit s vysavačovým hučením hybridu při zrychlování. Za výslednou úsporu paliva to ale stojí. Při ustálené rychlosti ovšem o motoru prakticky nevíte.  

Jestli jsem měl z něčeho obavu, byly to jízdní vlastnosti. Přece jen od velkého „amerického“ auta jsem čekal spíš houpavý projev a neklid v sérii ostřejších zatáček. I bez moderních vymožeností typu vzduchové odpružení je však Toyota Highlander sice komfortní na nerovnostech, ale zároveň dostatečně tuhý, aby se v zatáčkách karoserie moc nenakláněla. Na nerovnostech sice zadní náprava občas uskočí a po přejetí výrazného hrbu či díry bych možná uvítal lepší odhlučnění, ale jako celek to funguje vyrovnaně. Jen kvůli velikosti máte trochu problém, když na úzké silničce potkáte náklaďák, ale nutno říct, že i jeho řidič se trochu lekne, když uvidí Highlander v protisměru.

Motor můžete mít pouze jediný, spojený výhradně s převodovkou e-CVT, a vybírat tak lze jen mezi třemi stupni výbav. Ta základní začíná na částce 1 339 000 Kč, ale nebude v ní mít třeba parkovací senzory, kameru nebo elektricky ovládané zadní dveře. Proto bude asi lepší zvolit prostřední stupeň výbavy Prestige 1 550 000 Kč.  

Martin Šidlák