Ne 100, ale 200 tisíc korun. Limit pro volání policie po nehodě se mění
Na dvojnásobek ze 100 na 200 tisíc korun se zvýšil limit na škodu, při které není nutné u dopravní nehody volat policii. Vždy ale platí, že je třeba kontaktovat záchranné složky, když se vyskytne sebemenší zranění či podezření na něj.
Společnost Vindicia ve svém tiskovém prohlášení varuje, že se i vážné zdravotní potíže mohou projevit s časovým odstupem a neexistující dokumentace o nehodě může vážně zkomplikovat proces odškodnění.
Pokud se dvě auta srazí v nízké rychlosti na parkovišti a výsledkem je jen promáčknutý blatník a pomačkaný plech, nemají řidiči povinnost volat na krizovou linku. Existuje zde řada výjimek, například srážka s firemním vozidlem. „Limit 200 tisíc korun se zdá být vysoký, nicméně dnešní automobily jsou vybaveny tak drahou elektronikou, že v některých případech pro dosažení takové škody stačí, když se poničí přední světla. V případě pochyb tedy vždy policii volejte, jako laik skutečnou výši škody určíte jen těžko,“ radí Tomáš Beck, odborník na odškodnění ze společnosti Vindicia.
Jednu z krizových linek je ale povinnost vytočit, jakmile se objeví jakékoliv následky na zdraví. Jde o klíčový faktor pro kompenzaci, která se vyplácí z povinného ručení viníka. Podle dat společnosti Vindicia se průměrné odškodnění vyšplhalo na 1 milion korun.
I vážný úraz se může projevit později
Proč by měla u nehody, kde se vyskytlo i jen podezření na úraz, asistovat policie? Odborníci o nehodě vyhotoví protokol a určí i viníka, z jehož pojištění se následky na zdraví odškodní. „Máme zkušenost, že celá řada úrazů není v první chvíli patrná a projeví se až po čase, kdy opadne prvotní šok. V rámci desítek minut až hodin lidé zjistí, že mají otřes mozku či vnitřní zranění. A některé problémy se dokonce objeví třeba i týdny po bouračce, takže si je člověk v první chvíli s nehodou ani nemusí spojit. Typicky se jedná o bolesti hlavy a krku, poškození ale mohou časem trpět i psychickými problémy. To vše se odškodňuje, ovšem je třeba mít pro doložení nároku právě základní dokumenty od policie,“ říká Beck.
Doporučuje, aby lidé volali policii k nehodě pokaždé, kdy dojde k sebemenšímu zranění, a to i k nekrvácivému. Stačí třeba cítit jen napětí ve vazech na krku. „Pokud pořád váháte, zda je čas kontaktovat záchranné složky, může pomoci jednoduché pravidlo. Stoprocentně volejte, jestliže se při nehodě nějaká část vašeho těla dotkne interiéru auta. Ať už se uhodíte hlavou o palubní desku nebo se vám do těla více zaříznou pásy, určitě je nutné vytočit linku 112, a to i kdyby se vám zdálo, že jsou na samotném autě jen oděrky,“ zdůrazňuje Beck.
Když situaci podceníte, odškodnění se radikálně komplikuje
Dopravní nehoda je krizová situace, účastníci bývají zranění a v šoku. I proto je důležité předem znát správný postup. Nejhorší je situaci podcenit. „Představme si modelový příklad: srazí se dvě auta se starším datem výroby. Řidiči se shodnou, že není třeba nic řešit oficiálně, protože se plechy jednoduše vyklepou v garáži. Jenže pár hodin poté se jednomu ze spolujezdců udělá fyzicky zle a zjistí se, že mu prudké brždění způsobilo vnitřní zranění, které si vyžádá operaci a hospitalizaci. V takovém případě má samozřejmě nárok na odškodnění. Jenže jak ho řešit, pokud na sebe řidiči nemají kontakt, není záznam o nehodě, neexistují svědci? Celá záležitost se velmi komplikuje a stává se detektivní prací, kdy po druhém šoférovi pátrá policie. Koneckonců, jakmile je u nehody přítomno vážné zranění, jedná se o trestný čin,“ popisuje Tomáš Beck.
Jestliže se nehoda stane na dálnici či ve městě, policisté při hledání šoféra většinou uspějí, u okresek je naopak šance výrazně menší. V případě nezdaru může to být pro poškozeného získávání kompenzace náročnější. Skvělou prevencí jsou v tomto případě kamery v autě, které pomohou průběh nehody objasnit a na záznamu bývá vidět SPZ druhého auta.
Zdroj: Vindicia
