Rozvoj dobíjecí infrastruktury v Praze není jednoduchý proces, zaznívá z PRE
Počet veřejných dobíjecích stanic Pražské energetiky během letošního třetího čtvrtletí přesáhl 700. O tom, jaké plány v oblasti elektromobility má tato energetická společnost, jsme si povídali s Liborem Hladíkem, který ve strukturách PRE zastává pozici vedoucího sekce Emobility.
Máte nastavený nějaký cíl počtu dobíjecích bodů, na který byste se do konce desetiletí chtěli dostat?
Předpokládáme zhruba čtyři tisíce dobíjecích bodů, z toho bude cca 1500 veřejných a zbytek neveřejných. Do budoucna budeme budovat hlavně rychlé a ultrarychlé stanice. U dálnic chceme mít i stojany s výkonem 400 kW.
Soudím, že největší počet veřejných stanic máte a i v budoucnosti budete mít v hlavním městě, je tomu tak?
Ano, ten poměr je zhruba 70:30 ve prospěch Prahy. Problém je v tom, že v Praze máme zatím stále převahu pomalejších stanic. Ty rychlé totiž není jednoduché budovat.
V čem je největší problém?
Je to prostě komplikované z hlediska výběru vhodných lokalit i povolovacích řízení. Například si Praha vymiňuje, že rychlé dobíjecí stanice nemůžou být v blízkosti obytných budov. Prý by se tam kvůli tomu zvyšovalo dopravní zatížení.
Také se nám už několikrát stalo, že jsme investovali do přípravy nějaké lokality pro vybudování dobíjecí stanice a pak se to nemohlo udělat. Do budoucna bychom se rádi s hlavním městem dohodli na určitém konkrétním postupu a nastavení jasných a transparentních pravidel. V tom smyslu, že by se uzavřela dopředu nějaká dohoda o konkrétní lokalitě, kterou máme vytipovanou, a tam by bylo garantované takovéto využití. Dnes je problémem i rozdílný přístup jednotlivých městských částí.
Praha má také ambici získat dotaci na vlastní dobíjecí infrastrukturu, což se může dotknout vašich plánů….
Už teď Praha sama požádala v rámci dotačního titulu OPD III o dotaci na budování pomalých AC dobíjecích bodů. Jedná se asi o 1500 wallboxů. Myslím, že 900 je plánovaných na lampách veřejného osvětlení a 600 je mimo, samostatně stojících sloupků. Záměr Prahy je, že město prostřednictvím THMP stanice vybuduje a zprovozní a Operátor ICT by měl vyhlásit soutěž na takzvanou koncesi na provozování těch dobíjecích stanic.
O to byste měli případně zájem?
Asi ano, protože s tím máme zkušenosti, ale někde jsem zaznamenal i to, že má být určená cena za dobíjení. A když vám někdo bude diktovat fixní cenu, tak je to špatně. V tržním prostředí je taková regulace na škodu.
Jaká je v současnosti využitelnost vašich dobíjecích stanic? V minulých letech bývala velice nízká, což pak znamenalo problematičnost návratnosti investice na jejich vybudování.
Letos jsme plánovali 365 000 transakcí, tedy zhruba tisíc nabíjecích cyklů denně. To zhruba o dvacet tisíc překročíme. Ve všech parametrech, tedy spotřebované energii, počtu unikátních zákazníků nebo i reálného využití instalovaného výkonu rosteme meziročně v dvouciferných číslech.
Víte také, kdy zákazníci nejvíce dobíjejí?
Ano, dnes umíme sledovat využitelnost každé jednotlivé stanice. Trošku překvapivě lidé nejvíce dobíjejí elektromobily v pátek odpoledne. To má s největší pravděpodobností souvislost s odjezdy na víkend. Poměrně překvapivě málo se dobíjí přes noc.
No, lidem se asi nechce v noci vstávat, dojít ke stanici, odpojit již dobitý elektromobil a přeparkovat, aby nebyli penalizováni poplatkem za překročení doby za parkování u stanice….
Ano, to je logické. Proto také chceme, aby se příští rok ceník v tomto směru změnil. Třeba by mohlo být možné, aby se parkování v době od 20 hodin do sedmi hodin ráno neplatilo. Pak si budeme muset vyhodnotit, jestli toho lidé nebudou zneužívat a považovat dobíjení přes noc jako variantu soukromého parkovacího místa.
I díky dotacím se letos přece jen prodalo výrazně více elektromobilů než dříve. Rostou tedy také požadavky lidí na zřízení dobíjecí infrastruktury v garážích soukromých subjektů nebo třeba společenství vlastníků?
Ano, obrací se na nás opravdu hodně lidí i institucí. My jsme schopni udělat vyhodnocení a připravit objekt na to, že v budoucnosti budou mít všechna parkovací místa přístup k dobíjení. Ovšem ne vše se daří realizovat, třeba i kvůli nesouhlasu určité části vlastníků ve společenstvích. Řeší primárně přítomnost a do budoucnosti moc nekoukají.
Nyní se také hodně mluví, že náklady na dobíjecí infrastrukturu v krytých garážích značně prodraží nové předpisy ohledně požární bezpečnosti. Už se ví, co konkrétně bude vyžadováno?
Jednání s Hasičským záchranným sborem se zadrhlo. Bylo dohodnuto, že se udělá ekonomické posouzení dopadu na developery a investice. Hovořilo se o nutnosti odtahu spalin, protipožárních systémech a povolení dobíjení jen na horních patrech a na místech co nejblíže k výjezdu. Jak to ale dopadne, zatím nevím. A velké rozpaky panují nad požadavkem hasičů, že by ta nová technická řešení měla být doplněna i tam, kde již wallboxy existují a dobíjí se na nich.
To tedy asi znamená, že developeři teď moc nevědí, na čem jsou….?
Ano, jsou střelci, kteří to udělají podle svého. Ale ti odpovědní v projektech brzdí, protože pak také nemusí získat příslušnou pojistku nebo schválení stavby.
Rozvoj elektromobility v Česku významně podporujete. Bylo by logické, aby všichni ve vaší společnosti jezdili v elektromobilech. Víte, kdy se tak stane?
Máme určeno, že v roce 2030 bude kompletní vozový park plně elektrický. Již na konci letošního roku se zřejmě dostaneme přes 40 procentní podíl elektromobilů v naší flotile téměř 500 vozů. Většinou jde o čisté bateriové elektromobily, ale používáme také i pár desítek plug-in hybridů. Nejedná se jen o auta pro management, ale využívají je například i lidé, kteří jezdí odečítat elektroměry nebo servisní technici.
Radek Pecák
