Test Peugeot Rifter: Kupujte, zase nebudou!
Test Peugeot Rifter. Spalovací motory včetně dieselů se nedávno s velkou slávou vrátily pod kapotu malých osobních dodávek koncernu Stellantis, jako je třeba populární Peugeot Rifter. Ale není to na dlouho, diesel zase brzy z nabídky nejen Rifteru zmizí. Pokud chcete osobní homologaci Rifteru, máte teď jednu z posledních šancí.
Víceúčelové malé osobní dodávky se na stejném technickém základu vyrábějí v koncernu Stellantis hned pro čtyři značky – Fiat, Opel, Citroën a Peugeot. V Česku prodejům této třídy vozů dlouhodobě kraloval Citroën Berlingo, ale ani ostatní si rozhodně nevedly špatně. Dva roky staré rozhodnutí nabízet je v prosklené osobní verzi jen s elektrickým pohonem se ukázalo sice možná správné z hlediska pokut za překročení průměrných emisních limitů, ale tragické z hlediska prodejních čísel. Proto se nedávno pod kapotu těchto aut dieselové motory vrátily, s plnou parádou pak v aktuálním faceliftu.
Protože všechny koncernové dodávky mají stejný technický základ – a dodávají se ve dvou délkách, 4,4 metru nebo 4,75 metru, přičemž větší verze může být i nadále sedmimístná – hledat mezi nimi nějaké rozdíly je celkem obtížné, ale nějaké se najdou. První a největší samozřejmě ve vnějším vzhledu. Rifter má novou masku chladiče s aktuálním výrazným logem Peugeot uprostřed. Ubylo lesklého chromu, naopak po stranách hlavních světlometů přibyl symbolický světelný podpis značky ve tvaru tří drápů.
Test Peugeot Rifter: Nový multimediální systém
Další rozdíl proti koncernovým sourozencům je v palubní desce, která má u Rifteru už tradiční peugeotí koncept s nízko posazeným volantem a přístrojovým štítem umístěným až nad ním. Možná to může být jedna z věcí, podle které se při stejných motorizacích a prakticky totožných cenách můžou noví klienti rozhodovat. Ovládání je bezproblémové a já jsem se po několika dnes už desítkách otestovaných aut s tímto konceptem bez problémů sžil, zcela noví zákazníci by s tím ovšem mohli mít problém.
Zcela nový je multimediální systém s 10palcovou dotykovou obrazovkou. Jde sice o krok vpřed z hlediska barev nebo rychlosti reakce, ale přesto s ním moc spokojený nejsem. Obrazovka má stále celkem pomalý start, a neoslovuje mě ani grafika navigační mapy třeba proti google mapám, které používá ve svých autech Renault. To samozřejmě jde snadno řešit zrcadlením vlastního chytrého telefonu. Horší ovšem je, že mám problém s klikáním na jednotlivé ovládací funkce obrazovky. Často jsem musel pokyn opakovat, abych se trefil přesně na správné místo a s tou správnou intenzitou.
Jinak ale je ale třeba interiér pochválit za i přes tvrdé použité plasty až prémiový vzhled, množství odkládacích schránek nebo hned trojici USB vstupů (dva USB-A, jeden USB-A). Praktické je také zachování ovládání klimatizace klasickými ovladači. Zajímavé je, že dvouzónová klimatizace má i výdechy pro druhou řadu sedadel, kde sice nejde regulovat teplota, ale intenzita foukání ano. Super je také nová parkovací kamera.
Bezkonkurenční vnitřní prostor
Hlavní výhodou této třídy aut je vnitřní prostor, kterému nedokáže konkurovat žádné SUV. V druhé řadě je podle zvolené výbavy lavice nebo tři oddělená sedadla, na která lze umístit tři dětské sedačky vedle sebe. Opěradla druhé řady se skládají do podlahy, čímž vzniká skoro rovná ložná plocha. Na přání je možné mít i sklopné opěradlo spolujezdce pro přepravu předmětů o délce až tří metrů. Případná dvě sedadla ve třetí řadě u prodloužené verze pak jdou z auta zcela vyjmout. Zavazadlový prostor sám o sobě má základní objem 775 litrů v pětimístném uspořádání v kratší verzi nebo 1050 v té prodloužené. Maximální objem pak dosahuje až 4000 litrů.
Další rozdíl proti koncernovým sourozencům najdeme pod kapotou. Zatímco před dvěma lety z Rifteru diesely úplně zmizely, teď jsou naopak jedinou alternativou k ryze elektrické verzi. V době našeho testu na konci srpna Peugeot nabízel dvě verze naftového agregátu 1.5 BlueHDi o výkonech 75 nebo 96 kW. Opel Combo nebo Citroën Berlingo jste mohli koupit i s benzínovým tříválcem, u Rifteru existovala tato možnost jen v homologační verzi N1.
A v nabídce pohonů bohužel opět nastává změna – Peugeot a Opel už vyčerpaly kvóty pro spalovací motory a v době našeho testu byly víceméně v nabídce jen skladové vozy, o dalším navýšení kapacit se jednalo. Bez omezení je pouze nabídka elektrického pohonu. Koncernovou výjimkou je Citroën, jehož Berlingo šlo stále objednat i se spalovacími motory. U Rifteru je i nadále možné koupit benzín nebo diesel v homologační variantě N1, která nepřináší žádná konstrukční omezení typu přepážky v zavazadlovém prostoru, ovšem pojišťovna po vás může chtít vyšší pojistku a teoreticky byste neměli jezdit za značku B4 (Zákaz vjezdu nákladních automobilů) nebo přes hraniční přechody určené pouze pro osobní vozidla.
Diesel se ale pro tento typ dodávky zkrátka pořád velmi dobře hodí. Ani výkonnější verze 96 kW nedělá sice z auta žádného závodníka, ovšem přes trochu syrovější projev dává agregát dostatek síly pro přepravu i plně naloženého auta a zároveň velmi dlouhý dojezd. Při průměrné spotřebě kolem 6 litrů se dojezd pohybuje kolem 800 kilometrů. S 8stupňovým automatem vytváří dobrou kombinaci pro pohodové cestování i na delší tratě.
Krabicovitý tvar karoserie sice znamená přece jen určitou míru aerodynamického hluku ve vyšších rychlostech, ovšem odhlučnění kabiny je velmi dobré a navíc výhodou je, že velmi snadno dostanete „do oka“, kde auto začíná a končí, což je skvělé při parkování a podobných manévrech. Jízdně je Rifter typický francouzský pohodář, naladěný hodně měkce, což u rodinného auta oceníte. Verze N1 má vyšší provozní hmotnost a uveze tedy víc, ale naladění zadní nápravy bude kvůli tomu o něco méně komfortní. Každopádně má ale Rifter jisté jízdní vlastnosti a dobrou ovladatelnost v zatáčkách i přes znatelné náklony karoserie.
Ceníková cena je kvůli omezení prodejů v tomto případě jen orientační, základní cenovka na slabší diesel o výkonu 100 koní s manuálem byla 605 000 Kč, na námi testovaný 130koňový diesel, který je spojen výhradně s 8stupňovým automatem, pak 735 000 Kč. To platí pro kratší verzi, za prodlouženou se cena zvýšila o 55, resp. jen 25 000 Kč. RIfter Long BlueHDi 130 tak stál 760 000 Kč, stejná motorizace ve verzi N1 vychází na 720 000 Kč. Rozdíl jde ale na vrub i jinému stupni výbavy, protože cena u M1 platila pro výbavu GT, která u N1 v nabídce není a zahrnuje navíc paket asistenčních systému, parkovací kameru, automatickou dvouzónovou klimatizaci, elektricky ovládaná okna vzadu, 3 samostatná sedadla ve druhé řadě nebo samostatně otevíratelné zadní okno, což jsou všechno věci, které se v praxi hodí.
Martin Šidlák
Technické údaje: Peugeot Rifter Long 1.5 BlueHDi 130
Cena: 628 099 Kč (bez DPH)
Naftový pohon
Maximální výkon: 96 kW / 3750 ot.
Max. točivý moment: 300 Nm / 1750 ot.
Maximální rychlost: 184 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 10,4 s
Kombinovaná spotřeba: 5,8/100 km
Emise CO2: 153 g/km
Délka/šířka/výška: 4755 / 1848 / 1818 mm
Rozvor: 2975 mm
Zavazadlový prostor: 1050 l