Test Renault Captur. Captur, spolu s Cliem stěžejní model francouzské automobilky, dostal decentní facelift druhé generace. Mírně inovoval vzhled, ale zároveň si zachoval nadprůměrně širokou paletu motorizací včetně LPG. Soupeře ale drtí hlavně cenou.
Renault Captur vznikl původně v roce 2013 vlastně jako další karosářská varianta Clia a náhrada modelu Modus. Dnes už si na Modus nikdo ani nevzpomene a Captur by s Cliem nejspíš málokdo spojoval. Mají společného hlavně to, že oba patří mezi nejprodávanější modely značky, aspoň v Česku se dlouhodobě přetahují o první pozici. Celosvětově se Capturu prodalo v 90 zemích už víc než dva miliony kusů.
Pohledem odborníků Karel Král, ředitel značky Renault ve společnosti Louda Auto: „Renault Captur se na českém trhu již od první generace etabloval jako silný hráč v segmentu malých SUV. Druhá generace přinesla ještě sofistikovanější vůz s většími rozměry a vylepšenými jízdními vlastnostmi. Současný facelift dodává modernější vzhled, bohatší výbavu a vylepšený podvozek. Na českém trhu očekáváme, že opět největší zájem bude o verzi s osvědčeným motorem 1,0 TCe, dostupným jak v benzínové variantě, tak s možností provozu LPG.“
Daniel Prostějovský, zástupce technického ředitele společnosti Drivalia Lease Czech Republic: „Tento model slaví úspěch především u retailových zákazníků než u těch firemních. Vozy Renault Captur v porovnání s některými konkurenty dosahují v průměru nižších zůstatkových cen. Zhruba 15% rozdíl v zůstatkové ceně nedoženete, ani když si vyjednáte velmi dobrou slevu na nové vozidlo, proto Captur najdete převážně ve firmách, které inklinují k francouzským vozidlům, obvykle jde o společnosti s francouzským kapitálem. Z hlediska údržby patří Renault k solidní jistotě. Z pohledu statistiky mohu hovořit spíše o užitkových vozidlech, která si i přes velmi tvrdou úlohu v rozvážkové a doručovací službě vedou nadprůměrně. Ale rovněž osobní automobily Renault těží z toho, že netrpí různými softwarovými nedodělky jako někteří konkurenti. Nevzpomínám si, že bychom řešili fatální problém s motorem či převodovkou, což u některých značek není také neobvyklé.“
Test Renault Captur: Větší změny venku, menší uvnitř
K faceliftu úspěšného modelu je vždy třeba přistupovat citlivě, což se v tomto případě povedlo. Výrazná změna je vidět především v přední části, kde na můj vkus tvarově překombinované světlomety s výkusem ve tvaru písmene C nahradil dnes u ostatních modelů Renaultu klasický vzhled světlometů doplněný dole na každé straně LED denním svícením ve tvaru rozpůleného kosočtverce. Nový světelný podpis je i vzadu, kde zadní světla dostala průhledný kryt. Základních barev karoserie je sice jen 6, ale zůstala možnost volby odlišně lakované střechy, takže celkem je k dispozici 14 barevných kombinací. V nabídce je volitelný paket, který nabídne odlišně lakovaná zrcátka, spodní kryty předního a zadního nárazníku a boční lišty. Vzhled je možné ještě doplnit o boční osvětlení nebo podsvícené prahy dveří.
V interiéru je pak změn na pohled ještě méně. Základní rozložení zůstalo stejné, ale nová je obrazovka přístrojového štítu o velikost až 10,25 palce a na výšku orientovaný centrální dotykový displej o úhlopříčce 10,4 palce. Ten běží stejně jako u řady dalších nových Renaultů na softwaru Google, takže umožňuje využívat řadu jeho funkcí, především mapové podklady i další aplikace. Pokud jste ale zvyklí na svůj chytrý telefon, oba systémy lze zrcadlit bezdrátově.
Ale přes dotykovou obrazovku se naštěstí neovládá úplně vše – sice zmizely tři klasické kulaté ovladače klimatizace, ale ta si pro základní funkce zachovala “klavírní“ fyzické ovladače pod dotykovou obrazovkou. Předtím to bylo lepší, ale pořád je na tom Captur lépe než řada konkurentů. Páka automatické převodovky zůstala u tohoto modelu ještě klasicky mezi sedadly a nepřestěhovala se jako u novějších renaultů na páčku vpravo od volantu. Působí ale poněkud křehce. Ale třeba jde jen o vizuální dojem. Naopak vlevo od volantu přibylo jedno důležité nové tlačítko, kterým jde snadno na dvě stisknutí deaktivovat zvukové upozornění na překročení rychlosti.
Jinak jsou změny v interiéru decentní a zahrnují podle očekávání některé nové druhy dekorů a potahů. Zůstala zachována hlavní přednost Capturu, kdy se vývojářům velmi dobře povedlo realizovat sen všech konstruktérů – nabídnout na zvenku kompaktním autě velký vnitřní prostor. U elektromobilů to jde snadněji, u klasických aut hůř. Ale tady se na vnější délce 4239 mm povedlo vytvořit jedno z největších míst na zadních sedadlech – konkrétně 221 mm před koleny. Captur za to vděčí zadní lavici posuvné až o 16 centimetrů. Nad hlavou už tolik místa není, tam doporučuji vyhnout se střešnímu oknu, které prostor zmenšuje.
Kdo preferuje prostor v kufru, tak jeho velikost jde naopak měnit v rozmezí 422–553 litrů (podle VDA). Objem je přitom stejný pro všechny motorizace. Variabilní podlaha umožňuje vytvořit rovnou plochu a ve dvou dílech sklopná opěradla zadních sedadel pak převážet v kufru předmět o maximální délce až 157 centimetrů.
Čtyři druhy pohonu
Zatímco u většiny aut této třídy a velikosti jsou k dispozici jeden dva druhy pohonů, tak Renault Captur nabízí rovnou čtyři – základní benzín, dva mild-hybridy, agregát spalující benzín a LPG a vrcholový full hybrid. Česko patří v tomto směru mezi ty „šťastnější“ státy, v některých zemích budou v prodeji třeba jen dvě pohonné jednotky. Všechny motory už byly v nabídce před facelitem, takže v tomto směru nejde o nic nového.
Startovním motorem je tříválec o výkonu 67 kW, verze spalující i LPG má 74 kW. Mild-hybrid je čtyřválec o výkonu 103 kW s manuální nebo 116 kW s automatickou převodovkou a jde v tomto případě o nejsilnější pohonnou jednotku. Čtyřválcový full hybrid totiž disponuje maximální silou jen 105 kW.
Full hybrid sice není nejvýkonnějším, ale zato suverénně nejúspornějším agregátem pod kapotou Capturu. Slibuje totiž průměrnou spotřebu 4,6-4,8 l/100 km, zatímco ostatní motorizace oscilují kolem hranice 6 litrů. Pod kapotu Capturu se dostala modernizovaná verze tohoto motoru, sice se stejným výkonem, ale lepší účinností a nižší spotřebou – v předchozí verzi byla 5 litrů.
Základem full hybridu je čtyřválec 1.6 o výkonu 69 kW kombinovaný s elektromotorem o výkonu 36 kW a startér-generátorem o výkonu 18 kW. Připojená baterie má kapacitu 1,2 kWh. Multimódová převodovka má 4 převodové stupně pro benzinový motor a 2 pro hlavní elektromotor, celkem elektronika volí mezi 14 možnými kombinacemi. To občas způsobí trochu neklidný projev, kdy převodovka nezařadí úplně hladce a pro dobití baterie systém občas vyžene motor do otáček v momentě, kdy to úplně nečekáte. Občas i trochu váhá při podřazení.
Ale ve městě maximálně využívá elektrický pohon, a při klidné jízdě mimo město systém drží auto v nízkých otáčkách, takže dlouhodobá spotřeba bude určitě velmi solidní. Na naší testovací trase, která zahrnovala jak město, tak venkovní silnice s rychlostí do 100 km/h, jsme po 130 kilometrech zaznamenali spotřebu 4,6 l/100 km. Slušné je i utlumení, byť logicky ne takové, jako třeba ve vlajkové lodi Renaultu, modelu Rafale. Jinak ale klidnějším uživatelům pohodlně vyhoví i základní tříválec, který bude základem prodejů, a v Česku také verze na LPG, která bude znamenat velmi nízké provozní náklady. Ale tyto verze nebyly při prvních jízdách k dispozici.
Lepší podvozek než dřív
Renault upravil Capturu podvozek, který má vpředu zavěšení typu MacPherson, vzadu nápravu s vlečenými rameny a torzní příčkou. Došlo k úpravě tlumičů, geometrie náprav i nastavení posilovače řízení. U silnějšího mild-hybridu a full hybridu jsou tlumiče úplně nové. A úpravy rozhodně stály za to. Výsledkem je trochu větší jistota auta v zatáčkách a rozumný kompromis mezi komfortem a dynamikou. Řízení je přesné, byť s minimální zpětnou vazbou, ale k naladění auta dobře pasuje. Byť trochu větší důraz je kladen spíš na komfort a pro rychlejší projíždění zatáček najdete sportovnější auta této velikosti, tak i v zákrutách auto dobře drží stopu a výborně se ovládá.
Renault Captur není tak designově výrazný jako třeba Peugeot 2008 nebo rychlý jako Ford Puma ST, ale vypadá sportovněji a moderněji než původní verze a výrazně vylepšil palubní technologie. Především je ale univerzální pro širokou cílovou skupinu, protože jde o všestranný vůz bez výrazného nedostatku.
Velkým lákadlem Capturu pak bude zcela jistě jeho cena. Zatím verze před faceliftem měla základní ceníkovou cenu verze TCe 90 465 000 Kč, po faceliftu je to 475 000 Kč. Samozřejmě starší verze se aktuálně doprodává za akční cenu 380 000 Kč včetně výkupního bonusu, ale i novinka má akční cenu, a to 445 000 Kč včetně výkupního bonusu. Varianta s LPG je pak o 20 000 dražší.
To jsou pořád velmi slušné ceny, když uvážíme, že třeba Ford Puma začíná na 499 900 Kč, Hyundai Kona na 559 990 Kč, Škoda Kamiq na 479 900 Kč nebo stávající Toyota Yaris Cross na 485 000 Kč či nová na 619 000 Kč. I největší soupeř Capturu v Česku, Peugeot 2008 koupíte v akci od 489 000 Kč.
Solidní cena ale vynikne i při srovnání v rámci stejného koncernu. Pod kapotou Dacie Duster najdete stejný full hybrid, ale Duster nabídne menší zavazadlový prostor – 430 litrů při skoro stejné ceně. Duster s tímto pohonem stojí nejméně 622 900 Kč, Captur ceníkově 670 000 Kč, v akci s vozem na protiúčet 640 000 Kč.
Karel Král, ředitel značky Renault ve společnosti Louda Auto:
„Renault Captur se na českém trhu již od první generace etabloval jako silný hráč v segmentu malých SUV. Druhá generace přinesla ještě sofistikovanější vůz s většími rozměry a vylepšenými jízdními vlastnostmi. Současný facelift dodává modernější vzhled, bohatší výbavu a vylepšený podvozek. Na českém trhu očekáváme, že opět největší zájem bude o verzi s osvědčeným motorem 1,0 TCe, dostupným jak v benzínové variantě, tak s možností provozu LPG.“
Daniel Prostějovský, zástupce technického ředitele společnosti Drivalia Lease Czech Republic:
„Tento model slaví úspěch především u retailových zákazníků než u těch firemních. Vozy Renault Captur v porovnání s některými konkurenty dosahují v průměru nižších zůstatkových cen. Zhruba 15% rozdíl v zůstatkové ceně nedoženete, ani když si vyjednáte velmi dobrou slevu na nové vozidlo, proto Captur najdete převážně ve firmách, které inklinují k francouzským vozidlům, obvykle jde o společnosti s francouzským kapitálem.
Z hlediska údržby patří Renault k solidní jistotě. Z pohledu statistiky mohu hovořit spíše o užitkových vozidlech, která si i přes velmi tvrdou úlohu v rozvážkové a doručovací službě vedou nadprůměrně. Ale rovněž osobní automobily Renault těží z toho, že netrpí různými softwarovými nedodělky jako někteří konkurenti. Nevzpomínám si, že bychom řešili fatální problém s motorem či převodovkou, což u některých značek není také neobvyklé.“
