Flotila 5 na 5 – Zaměřeno na Opel Mokka-e

V projektu Flotila 5 na 5 dáváme možnost vybraným řidičům z různého spektra otestovat pětici rozdílných modelů. V zatím posledním díle jsme vybrali pětici čistě elektrických modelů. Tentokrát přinášíme postřehy k modelu Opel Mokka-e.

Tomáš Moudrý, společnost STATECH
Opel v elektrické verzi k testu poskytl crossover MOKKA s přídomkem „e“. Auto je na první pohled designově velmi zajímavé. Komplexní pohled na daný model neurazí a spíše potěší, prostě to autu sluší.
Lehce jsem znejistěl při otvírání kufru, a to když jsem nenašel žádné klasické otvírání, ale musel jsem zmáčknout tlačítko mimo víko, následně přehmátnout a odemčené víko zdvihnout vzhůru.
Interiér působí elegantně a zároveň konzervativně s jednoduchými prvky a displejem s chytlavou a líbivou grafikou. Použité materiály nepůsobí zcela prémiovým dojmem, hlavně lesklý černý povrch ve spodní části, který bude náchylný na poškrábání. Přehledný ukazatel stavu baterie v % (což prý u předchozích modelů nebylo zvykem), poměrně jednoduché ovládání infotainmentu a barevné provedení neurazí a působí vkusně.
Jízdní vlastnosti testovaného modelu působí velmi příjemně, zejména v městském provozu působí živě a dynamicky rozhodně nestrádá. O to horší jsou přejezdy příčných nerovností a větších děr na silnici, které přenesou ránu do řízení a volant nepříjemně kopne do rukou. K dispozici jsou pak tři režimy Normal, Sport a Eco, podle kterých se volí výkon (80, 100 nebo 60 kW) a reakce na plynový pedál.
Dojezd se při zimním testování pohyboval v rozmezí 250-300 km.
Z mého pohledu a po cca 5-ti denním testování mohu s čistým svědomím prohlásit, že opel Mokka-e je docela praktický a zajímavý elektromobil. Svými parametry a schopnostmi bych si ho vybral zejména pro provoz do města, případně do „příměstského“ provozu. Omezený dojezd a vysoká spotřeba ho limitují na pohodlné delší cestování, což ovšem zvládá málokterý bateriový vůz, nehledě na segment.

Michaela Maurerová, herečka
Malé auto, které se mi podařilo prověřit i na dlouhé cestě do Harrachova. Při plném nabití slibuje dojezd až 338 kilometrů, v chladném počasí se zdálo, že jen něco přes 200 km. Výhodou je, že se do 80 % kapacity nabije rychlonabíječkou za cca 30 min. Nejen při cestě na hory, ale i v běžné dopravě jsem ocenila vyhřívání předních sedadel a volantu. Co je třeba mít na vědomí je velikost prostoru. Pokud jste řidič vyšší než 170 cm, tak při posunu přední sedačky dozadu už u zadní sedačky nezbývá mnoho místa na nohy pro spolujezdce a to platí i u instalace autosedačky pro děti. Je to nejlevnější auto z mnou pěti testovaných a rozhodně z mého testování nevychází nejhůře. Zkrátka ideální auto “poměr cena výkon”, hlavně při pracovním popojíždění (ideálně max.ve dvou) po městě.

Petr Šimůnek, majitel zubní ordinace Natur Dent
Malý, ale robustní elektrický crossover jsem testoval jako úplně poslední. Po usazení za volant jsem měl pocit řidiče malého tanku, i když prostoru uvnitř nazbyt nebylo. Startovací tlačítko bylo umístěné příliš daleko a bylo potřeba se k němu hodně natáhnout, pokud tedy nebyla sedačka posunutá hned za volant. Interiér na mě působil tmavým dojmem, konkurence ve skupině na tom byla o něco lépe. Večer po otevření zadních dveří nebylo do auta skoro vidět, věci odložené na zadním sedadle jsem tedy hledal téměř poslepu. Lépe na tom byl Opel z pohledu jízdních vlastností. Auto se i přes vyšší stavbu v zatáčkách nenaklánělo a jelo tak trochu jako bugina.

Michal Šourek, architektonický ateliér MS architekti
Za mne je auto pohodlné do města na krátké trasy. Baterie neposkytuje extra velký výkon, ale to je o zvyku, jak často a kde baterii dobíjet. Se zásuvkami a kabeláží (dobíjením) žádný problém nebyl. Dobíjení by mohlo být rychlejší, vícekapacitní 50kW nabíječky byly většinou o víkendu obsazeny, ale 22kW jsme volnou našli vždy a po Praze je jich celkem dost. Kabeláž v kufru zabírá dost místa, bylo by fajn vymyslet nějaké místo, kam se to dá schovat a zároveň je to dobře přístupné, ať je kufr volný pro nákupy. Líbil se mi odpich vozu, pro jízdu po městě a na křižovatkách ideální. Při jízdě na kostkách nebo kočičích hlavách se v interiéru vytvořil akustický cvrkot, i přes polstrování to bylo celkem nepříjemné. Jinak byla Mokka moc příjemným parťákem.

Martin Piskora, Fleet Engineer – Yusen Logistics (Czech)
Mokka je malé auto a znát je to i při nastupování (pro osobu 190 cm, ale i malý prostor za řidičem. Auto jsem převzal s dojezdem dle displeje 260 km. Po jízdě 100 km většinou po dálnici se dojezd změnil na 60 km. Po dálnici jsem jel většinu času rychlostí 100 – 120 km/h. Vše v režimu ECO s vypnutou klimatizací. Nabíjení proběhlo do kapacity 80 % rychlostí 400 km/h, v rozmezí kapacity baterie 80-90 % rychlost klesla cca na čtvrtinu. Tlačítko pro rekuperaci při jízdě z kopce umístěné na středové konzoli jsem často zdlouhavě hledal, přičemž několikrát by se hodilo použít okamžitě. Otevírání kufru vyžaduje zmáčknutí tlačítka na dálkovém ovladači a pak ruční otevření. Za mne velmi zajímavý design, ale horší poněkud omezený dojezd. Ideální do města.

Více o modelu Opel Mokka-e

https://www.opel.cz/vozidla/mokka-models/mokka-e/prehled.html