Nejčastější mýty o palivech: Škodí biosložky a aditiva nefungují?
Biosložky škodí, na západě tankují kvalitnější paliva, na stará auta aditivovaná paliva nefungují… To jsou nejčastější mýty o palivech. Které mýty patří mezi nejrozšířenější a jaká je realita?
Expertka Markéta Jakoubková, manažerka kvality paliv ze společnosti Shell, vysvětluje ty nejčastějí bludy a mýty o palivech.
Mýtus 1: Biosložky v palivech jsou škodlivé
Realita: Obavy z přítomnosti biosložek v palivech nejsou na místě, je tomu spíše naopak. Každé palivo musí splnit základní kvalitativní kritéria, která stanovila EU pro benzín i naftu a která jsou pravidelně kontrolována. „Biosložky naopak dokážou vlastnosti paliva zlepšit. Například díky nim má palivo vyšší oktanové číslo (benzín) nebo lepší mazivost (nafta). Biosložka má čisticí účinek v jeho klíčových částech a v neposlední řadě snižuje emise,“ říká Markéta Jakoubková.
Mýtus 2: Aditiva hlavně zvyšují výkon motoru
Realita: Jedním z úkolů aditiv je udržovat motor bez karbonových usazenin, které vznikají při hoření paliva ve válcích motoru, promazávat ho a chránit před nadměrným třením. Právě usazeniny způsobují, že výkon motoru postupným zanášením klesá. Už při prvním natankování prémiového paliva startuje proces čištění klíčových částí motoru. Doba, za kterou je motor zcela vyčištěn, záleží na jeho stavu, stylu jízdy a četnosti tankování. „Aditiva v prémiových palivech tedy výkon nezvyšují nad úroveň uvedenou v technickém průkazu, ale dokážou obnovit jeho původní úroveň po vyčištění motoru od usazenin,“ říká expertka.
Mýtus 3: Paliva na čerpačkách v západní Evropě jsou kvalitnější
Realita: Legislativa EU definuje vysoký standard kvality paliv, který musí splnit všechna paliva v členských zemích. To znamená, že základní paliva bez ohledu na stát a rafinérii, v níž se vyrobí, musí tyto kvalitativní parametry splňovat, a o kontrolu se starají obchodní inspekce jednotlivých států. Nejlepší značky v této oblasti do základního paliva přidávají aditiva, která samy vyvíjejí. To je i příklad značky Shell, která zaměstnává ve vlastním vývoji přes stovky vědců po celém světě s největším technologickým centrem pro výzkum a vývoj paliv a maziv v německém Hamburku. Shell používá stejná aditiva v palivech v celé Evropě.
„Jediné, v čem se paliva v rámci EU liší, jsou sezónní vlastnosti podle takzvané národní přílohy. Dobrým příkladem je nafta, která na jihu Evropy není natolik odolná vůči mrazu jako nafta v severských zemích. Proto je třeba dát si pozor, aby například v zimních měsících v nádrži kamionů nezůstalo palivo z jižních států při jízdě na sever Evropy,“ vysvětluje expertka.
Mýtus 4: Zimní palivo je jen marketingový tah
Realita: Nafta je obzvlášť citlivá na chlad, jak dobře vědí například obyvatelé horských oblastí, kde teploty v noci klesají mnohdy pod -10 °C. Běžná nafta by při takových teplotách měla problém, proto během zimních měsíců prodejci paliv přecházejí na takzvanou zimní naftu. Pokud by se tak nestalo, žádný „nafťák“ by při takových teplotách nenastartoval.
Mýtus 5: Proč kupovat drahá aditivovaná paliva, když je levnější koupit aditiva zvlášť a dolít si je sám?
Realita: „Ručním“ přidáním aditiv nedocílíte stejné kvality jako při řízeném procesu aditivace. Prvním problémem při dolévání aditiv je otázka, jaké množství do nádrže vlastně dolít. Většina paliv na trhu totiž už prošla minimálně základní aditivací. A protože řidič neví, jaký obsah aditiv v nádrži už má, nedokáže spočítat, kolik jich nalít, aby dosáhl optimálního výsledku. To ale není jediný zádrhel.
Tím druhým je rovnoměrné promíchání v nádrži a provázání aditiva a paliva. „Pro optimální spojení musí mít obě kapaliny teplotu stejnou, a protože tuto jistotu výrobce samostatně prodávaného aditiva nemá, produkt je výrazně zředěný. Proto je potřeba mnohem vyššího množství aditiva na dosažení efektu. To je nejen drahé, ale navíc také nezaručuje dokonalé propojení s palivem. Toho lze dosáhnout jen na specializované výrobní lince,“ říká Markéta Jakoubková.
Mýtus 6: Mám staré auto, mému motoru už žádná aditiva nepomůžou.
Realita: Opak je pravdou! Starší vozy s vysokým počtem najetých kilometrů mohou mít v motoru silnou vrstvu karbonových usazenin. Ta se tvořila postupně ukládáním nových a nových vrstev na ventilech a vnitřních stěnách válců, což pomalu snižovalo výkon. Přitom už po prvním tankování aditivovaného paliva Shell V-Power začíná proces čištění klíčových částí motoru a postupně se kompletně odstraní usazeniny i ze zbytku válců a palivové soustavy. Výsledkem je, že motor po čase opět poběží na svůj plný výkon.
Martin Šidlák, zdroj: Shell
