Kde se stane nejvíc nehod se zvěří? Na dálnicích

Okresní silnice mezi lesy a poli? Nikoli – nejvíc nehod se zvěří se stane na českých dálnicích. Ročně jich je v Česku víc než 460. Na všech dálničních nehodách mají podíl 13,4 %. A škody jsou logicky fatálnější. Zatímco na okresce to většinou odnesou rozbité reflektory nebo pomačkaný plech, na dálnicích škody dosahují řádu vyšších desítek tisíc korun. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod. 

Podíl nehod způsobených střety se zvěří na všech nehodách na dálnicích (13,4 %) je podle analýzy Portálu nehod vyšší, než je podíl nehod se zvěří na všech typech komunikací dohromady, kde se podílí 10,8 % na všech nehodách, které se na nich stanou.

Oblastí nejvyššího počtu nehod se zvěří na dálnicích je přitom s výrazným náskokem Středočeský kraj, kde se ročně průměrně stane 208 těchto nehod (2803 nehod od roku 2010). Je to poměrně logické – vysoká hustota dálniční sítě směřující přes tento kraj do Prahy, intenzivní provoz na těchto komunikacích a současně rozmanitá krajina s lesy, poli a loukami s příznivými podmínkami pro život lesní zvěře. Po Středočeském kraji následuje Kraj Vysočina s průměrně 52 nehodami ročně (697 nehod od roku 2010)a Jihomoravský kraj s průměrně 51 nehodami ročně (688 nehod od roku 2010).

Podle podílu nehodovosti se zvěří na dálnicích k celkovému počtu nehod, které se na dálnicích stanou, patří podle analýzy Portálu nehod první místo Zlínskému kraji, kde se kvůli této příčině na dálnici stane více než třetina – 35,1 % – nehod. Za Zlínským krajem pak následují Liberecký kraj s 33% podílem a Moravskoslezský kraj s podílem nehod způsobených střety se zvěří na dálničních komunikacích ve výši 20,4 %.

Počty nehod se zvěří ovlivňuje roční období

Nehodovost se zvěří na dálnicích má přitom odlišný časový průběh od nehodovosti na ostatních komunikacích. Zatímco na běžných silnicích nastává „špička nehodovosti“ mezi 4. a 7. hodinou ranní a v podvečer mezi 16. a 21. hodinou, u dálnic je to podle zjištění Portálu nehod naopak v noci – s dobou kulminace mezi 21. hodinou a 4. hodinou ranní, kdy například kolem 2. hodiny ráno je podíl nehod se zvěří na dálnicích až 44 %.

Důvody jsou nasnadě. U běžných silnic stojí za vyšším počtem nehod kombinace ranní a večerní intenzity provozu, zhoršené viditelnosti za úsvitu a soumraku a zvýšené aktivity zvěře právě v této denní době. Naproti tomu u dálnic se do vysokého podílu nehod ze zvěří v pozdních nočních hodinách promítá relativní noční zklidnění provozu, které zvěř využívá k přeběhnutí vozovky.

Vývoj počtu nehod v jednotlivých čtvrtletích ukazuje i další zajímavý trend – pravidelné kolísání počtu nehod v průběhu roku. „Nejrizikovější jsou na českých silnicích právě podzimní měsíce (září–listopad) a jarní (duben–červen), což souvisí s rozmnožovacím cyklem spárkaté zvěře a její zvýšenou aktivitou. Na podzim kulminují nehody se zvěří v listopadu, kdy se na počtu všech nehod podílí 12,3 %, na jaře pak v květnu, kde mají 13,2% podíl. Celoročně dominuje nehodám vysoká, na podzim se ovšem významně zvyšuje riziko, že se potkáte s divokým prasetem,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.

Škody u nehod na dálnicích jsou dvojnásobné oproti ostatním komunikacím

„Nehody na dálnicích jsou v porovnání s ostatními silnicemi zároveň závažnější. Důvod je nasnadě – rychlost vozu. Ta je konstantně mnohem vyšší než u ostatních typů komunikací, které například prochází uzavřenými osadami nebo úseky se zatáčkami, které přirozeně nutí řidiče zpomalit rychlost vozu. V porovnání s průměrnou škodou celkově na českých silnicích (44 637 Kč) je průměrná škoda nehod na dálnicích způsobených střetem se zvěří dvojnásobná – a to ve výši 77 897 Kč,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP. Pro porovnání například na silnicích 1. třídy je průměrná škoda 47 632 Kč, u silnic druhých tříd je to 43 561 Kč a u třetích tříd pak 33 476 Kč.

Řešením vedoucím k snížení počtu nehod je přitom postupně probíhající oplocování dálnic. To dokáže eliminovat riziko střetu se zvěří až o 90 %. „S tím, jak se buduje oplocení kolem dálničních tahů a budují se podchody či silniční mosty pro zvěř, které pomáhají snížit riziko střetům, bude doufejme klesat i počet a závažnost nehod, a tím i škody, které při nich vznikají,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP.

Která místa jsou z hlediska nehodovosti se zvěří v České republice nejrizikovější?

Nejvíce rizikových míst na českých dálnicích najdete na Mladoboleslavsku. Tento okres vede jak co do absolutního počtu nehod při porovnání s ostatními okresy ČR, tak co do podílu nehod se zvěří na celkové nehodovosti na dálnicích v okrese (28,3 %).

Žebříček vede D10 s nejrizikovějším místem v okrese Mladá Boleslav poblíž Benátek nad Jizerou u Kbel. A jeho smutné prvenství není náhodné – je typickou ukázkou, proč na dálnicích k nehodám se zvěří dochází. Relativně rovný úsek mezi dálničními sjezdy nijak řidiče nenutí, proč by měli snížit maximální povolenou rychlost. Dálnice je z obou stran obklopena poli a blízkým lesem. Krajnice přechází bez jakékoliv úrovňové bariéry zcela plynule v pole, jež od dálnice odděluje jen odvodňovací strouha. Nic tedy nebrání zvěři migrovat za potravou přes dálnici z jednoho pole na druhé… Není divu, že za poslední dva roky zde došlo k 9 nehodám po srážce vozidla se zvěří v celkové škodě podle odhadu Policie ČR 1,1 mil. Kč.

Rizikový je i další úsek D10, tentokrát přibližně na 36. km poblíž Pískové Lhoty v úseku, kde les obklopující po obou stranách dálnici přechází v pole. Za poslední dva roky zde došlo k šesti kolizím se zvěří se škodou za více než půl milionu korun.

Další rizikové místo je v okrese Praha-západ v Mníšku pod Brdy poblíž exitu na 18. km. I když se rizikové místo nachází v částečně zastavěné oblasti, tak se blízká pole a brdské lesy podepsaly na šesti nehodách za zvěří za poslední dva roky, se škodou přes 300 tisíc Kč.

Desítka míst, kde se na dálnicích v Česku nejvíce bourá se zvěří (údaje za poslední dva roky)