V ČR roste počet dobíjecích stanic pro elektromobily, Evropa je dál
Česká republika loni udělala velký pokrok v rozvoji infrastruktury dobíjecích stanic pro elektromobily. Přesto v porovnání s jinými zeměmi Evropy zaostává v přípravě na přechod k čistě mobilitě. Vyplývá to z nejnovějšího vydání analýzy EV Readiness Index, kterou každoročně zveřejňuje leasingová společnost LeasePlan.
Analýza hodnotila úroveň připravenosti na přechod k elektromobilitě v roce 2021 ve 22 evropských zemích. Sledovala přitom řadu kritérií rozdělených do tří kategorií: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a rozsah vládních pobídek. Vůbec nejlepšího celkového hodnocení dosáhlo Norsko, na druhém místě se umístilo Nizozemsko a třetí příčku obsadily společně Velká Británie a Rakousko. Česká republika spolu s Polskem žebříček uzavírají.
Pro Česko je typická přetrvávající finanční náročnost provozu elektromobilů ve srovnání s konvenčními vozy. Studie mimo jiné porovnává celkové náklady (TCO) na řízení elektrického automobilu a adekvátního benzinového modelu. Zatímco u nás dosahují TCO u plně elektrického vozidla 137 % nákladů na provoz benzinového auta, v nadpoloviční většině sledovaných zemí je tento výsledek nižší než 100 %. To znamená, že celkové náklady na elektrické vozy jsou tam nižší než na benzinové automobily. Například v Rakousku tento podíl činí 92 % ve prospěch elektromobilů, v Německu 97 %, v Norsku 85 % a v Nizozemsku 87 %. Horší výsledek než u nás v neprospěch elektromobilů vykázal průzkum pouze v Maďarsku (143 %).
„Z výsledků vyplývá, že naše země zaostává především co do rozsahu vládních pobídek na podporu elektromobility. Řada evropských zemí přitom řidiče motivuje k nákupu elektromobilů přímými dotacemi nebo výraznými daňovými úlevami,“ vysvětluje výsledky analýzy Martin Brix, generální ředitel společnosti LeasePlan Česká republika.
Jak vyplývá ze studie, například sousední Rakousko v loňském roce poskytovalo soukromým osobám na nákup plně elektrického vozidla anebo automobilu s vodíkovými palivovými články dotaci ve výši 5000 eur, firmám pak přispívalo 4000 eury, přičemž cena vozu neměla překročit 60 000 eur. U plug-in hybridů (kromě vozů s dieselovým motorem) činila dotace 2500 eur. V Německu u elektromobilů s cenou pod 40 000 eur dosahovala dotace 6000 eur, v případě hybridů 4500 eur. U vozů s cenou mezi 40 000 a 65 000 eury se tyto částky snižovaly na 5000 eur, respektive 3750 eur. Nizozemsko loni vypisovalo dotace i na elektrické ojetiny, a to ve výši 2000 eur, v případě nového automobilu šlo o 3350 eur. Atraktivní příspěvky na nákup zelených vozidel přitom nejsou doménou pouze západních zemí, zajímavé částky čekaly i na žadatele v Polsku či v Rumunsku. Oproti tomu v České republice se žádné přímé dotace na vozidla s nulovými emisemi neposkytují.
„Na začátku letošního roku se mluvilo o chystané dotační výzvě ministerstva průmyslu a obchodu v objemu 940 milionů korun, byla ale odložena a bude se upravovat. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že podobně koncipované aktivity mají potenciál trh rozhýbat. Právě ceny elektromobilů jsou u nás stále nejvyšší bariérou pro jejich větší zastoupení na silnicích. Dobrou zprávou ale je, že i přes tuto skutečnost se o elektromobilitu zajímá stále více zákazníků, a to zejména z firemního sektoru,“ dodává Martin Brix.
Čtěte také: Výhoda CNG se vytrácí. Někde stojí kilogram i 99,90 Kč
Studie LeasePlanu uvádí, že silniční doprava má na svědomí pětinu celkových emisí CO2 vyprodukovaných v EU. Přibližně polovina vozidel na evropských silnicích je registrována na firmy, proto může být podnikový sektor klíčovým iniciátorem přechodu od spalovacích motorů. Firemní řidiči ale potřebují mít jistotu, že své vozy budou mít kde nabíjet. Podle průzkumu je právě nedostatek veřejně dostupných nabíjecích stanic zásadní překážkou pro rychlejší nástup čisté mobily na celém kontinentu, a to i přes zvyšující se zájem řidičů o auta s elektrickým pohonem.
„Jak ceny elektromobilů klesají a stále více řidičů jezdí na elektřinu, hledání dostupné nabíjecí stanice se stává noční můrou. Proto jsou zapotřebí investice do komplexní evropské dobíjecí infrastruktury. Vlády musí přechod na elektromobilitu všem zájemcům usnadňovat a nikoli komplikovat,“ konstatuje generální ředitel nadnárodní skupiny LeasePlan Tex Gunning.
V České republice v roce 2021 vrostl průměrný počet dobíjecích stanic na jeden tisíc obyvatel na 0,25, zatímco v roce 2020 to bylo pouze 0,09 stanice. Spolu se Švédskem, Rakouskem a Švýcarskem patříme mezi čtveřici zemí, které během jednoho roku nejvíce pokročily v budování dobíjecí infrastruktury. I přes razantní nárůst nabíjecích stanic jsme ale v evropském kontextu pořád daleko za průměrem. Horší výsledek vykazují už jenom Polsko a Rumunsko. Naproti tomu v Nizozemsku loni připadlo na tisíc obyvatel 4,81 nabíjecí stanice, v Norsku 4,50, v Rakousku 1,92 a v Německu 0,77.
Úspěšnější jsme v počtu rychlonabíjecích stanic umístěných na dálnicích. V průměru máme na každých 100 kilometrech dálnic 94 rychlonabíjecích stanic, vedeme si tak lépe než třeba Dánsko, Francie i Německo. Největší komfort v tomto ohledu čeká na řidiče v Norsku, kde mají k dispozici 780 rychlonabíjecích stanic na každých 100 kilometrech dálnic, ve Velké Británii je to 237 stanic a v Rakousku 115.
Analýza EV Readiness Index si všímá i konkrétních zvýhodnění řidičů elektromobilů v jednotlivých zemích. Časté je parkování zdarma, případně s velkými slevami, v zónách placeného stání. Řada evropských měst umožňuje řidičům zelených vozidel využívat pruhy vyhrazené městské dopravě, oblíbeným nástrojem je odpuštění nebo snížení mýtného. Specifický benefit poskytuje Rakousko – na řidiče elektromobilů se tam nevztahuje rychlostní limit stanovený na některých úsecích rychlostních komunikací, a tak i na nich mohou jezdit rychlostí 130 km/h.
Zdroj: LeasePlan
