Dva bažanti a je z vás pytlák, aneb vše na téma srážka se zvěří

V roce 2020 došlo v ČR celkově k 94 794 dopravním nehodám. Z uvedeného počtu byla v 14 599 případech příčinou srážka se zvěří nebo zvířaty. Přímá celková hmotná škoda dosáhla částky 548 483 300 korun. Přinášíme podrobný návod, co dělat, když se podobná nehoda stane vám.

Na vysokém počtu nehod se zvěří a zvířaty se podle tiskové zprávy platformy Vize0 podepisují neustále rostoucí intenzita silniční dopravy (a ta je stále vyšší i v nočních hodinách, kdy bývá nadprůměrně vysoký počet střetů s divokými prasaty a srnci obecnými). Dále pak to, že na silnicích se pohybují stále dražší automobily, jejich oprava následkem střetu se zvěří je tak stále dražší. V neposlední řadě pak je stále více motoristů pojištěno pro případ střetu se zvěří či zvířaty. K těmto událostem tak volají policisty, aby měli celou škodní událost řádně zadokumentovánu.   

Jak se vyhnout střetu

Ke kolizi se zvěří či zvířetem může dojít v každou denní dobu. Pozornost je třeba zvýšit zejména za soumraku a svítání, kdy se vysoká zvěř pohybuje v blízkosti silnic. Vběhne-li zvíře za snížené viditelnosti před projíždějící vozidlo, bývá oslněno jeho světlomety. To má za následek, že místo aby z pozemní komunikace uteklo, zůstává strnule stát. Proto raději opatrně s používáním dálkových světel v rizikových úsecích. Navíc od října do prosince dochází k páření vysoké, nebezpečí střetu tak strmě narůstá.

„V lokalitách se zvýšeným výskytem zvěře je třeba zvolnit tempo jízdy. V místech, kde je zeleň v těsné blízkosti vozovky, je dobré – pokud to provozní podmínky dovolí – jet blíže ke středu vozovky. Při neočekávaném vyběhnutí zvířete z pravé strany má řidič delší dobu, aby na ně zareagoval. Zejména u vysoké je dobré pamatovat, že zvířata bývají málokdy osamocena. Přeběhne-li jedno, můžeme očekávat, že vzápětí se za ním vydá celé stádo,“ vysvětluje Roman Budský z Platformy VIZE 0.     

Co dělat, je-li střet nevyhnutelný? Naplno brzdit a držet směr jízdy!

Pokud už je střet nevyhnutelný, měl by se řidič snažit jet přímo a intenzivně brzdit. Toto řešení je podle výsledků testů provedených německým autoklubem ADAC pro posádku automobilu nejbezpečnější. Naopak velmi nebezpečné je snažit se střetu zabránit stržením řízení na stranu. Ke střetu se zvířetem tak sice nemusí dojít, ale následuje daleko horší kolize se stromem či jinou pevnou překážkou. Taková nehoda už může mít za následek těžké či dokonce smrtelné zranění některého z cestujících.

Jak se zachovat po nehodě

Prvním krokem, zejména za snížené viditelnosti, je neprodleně označit místo nehody. Rozsvítit varovná světla a na vhodné místo umístit výstražný trojúhelník. Po střetu s větším zvířetem bude třeba informovat místně příslušné myslivecké sdružení. Myslivci zajistí odvoz a následnou likvidaci mrtvého kusu, případně zraněné zvíře, které po kolizi odběhlo, dohledají. Jednodušší alternativou bude nahlásit incident policii, její příslušníci se o vše potřebné postarají sami. Je-li automobil příslušně pojištěn, měl by řidič ihned kontaktovat asistenční linku pojišťovny.

V případě střetu se zvěří je dobré předem se rozloučit s možností, že bude vzniklá škoda na vozidle uhrazena někým jiným než případně pojišťovnou. Zvěř je totiž považována za „věc ničí“. Naopak v případě kolize se zvířetem (například dobytkem či větším psem) přichází v úvahu možnost reparace následků jeho majitelem. Pro případné další řízení je ovšem třeba mít dopravní nehodu řádně zadokumentovánu, nejlépe v podobě policejního vyšetřovacího protokolu.

„A v každém případě je třeba vyvarovat se naložení usmrceného kusu zvěře do auta. To by mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Podle hodnotového sazebníku společně vytvořeného Ministerstvem zemědělství a Policií ČR udělají z doposud bezúhonného občana pytláka již dva bažanti. Jejich celková cena totiž přesahuje desetitisícový limit,“ uzavírá Roman Budský.

Zdroj: Vize0, foto: Pixabay