Nový problém pro elektromobily: Čína kontroluje dodávky magnetů
Západní demokracie, zejména Evropská unie, se rozhodly v zájmu záchrany planety v blízké budoucnosti nahradit spalovací vozidla elektromobily. Zvyšuje to ale jejich závislost na jiných zemích v Africe, Asii nebo Jižní Americe. Novým problémem by se mohla stát malá a nečekaná věc – magnety.
Za klíčový prvek elektromobilů se považuje baterie. Je nejdražší z celého auta a určuje jeho dojezd. Pro její výrobu je potřeba spousta vzácných kovů, zejména lithium. Jeho těžba nejen zatěžuje životní prostředí, ale zvyšuje závislost Evropy na dodavatelích. Automobilky si to uvědomily a třeba samotnou výrobu baterií se snaží přesouvat do Evropy.
Nezbytných součástí je ale víc. Kromě tolik diskutovaných čipů se teď rozvířila debata o jedné malé části pohonu elektrických aut – o permanentních magnetech. Ty jsou totiž důležitou součástí pohonu. Většinu výroby v současné době kontroluje Čína. Kovy pro výrobu magnetů sice nejsou tak vzácné jako třeba lithium nebo kobalt, ale většinou není výchozí suroviny příliš kvalitní a úprava pro potřeby elektromotorů je drahá.
Analýza Reuters ukázala, že evropské automobilky se snaží hledat nové zdroje nebo technologie, aby se magnetů nemuselo používat tolik, omezila se závislost na Číně, která momentálně kontroluje 90% výroby. Ale nahradit magnety jde zatím dost těžko. Elektromobily s neodymovými magnety totiž ujedou delší vzdálenost na jedno nabití než ty s běžnými magnety.
Ceny nejrozšířenější suroviny, oxidu neodymitého, vzrostly na světových trzích v posledním roce na dvojnásobek. Podle Reuters dokonce americké ministerstvo obchodu v červnu uvedlo, že zvažuje vyšetřování dopadu dovozu neodymových magnetů na národní bezpečnost.
„Vlasy vám vstávají hrůzou při rozhodování, zda dodávky budou v budoucnu dostatečné a za jakou cenu,“ řekl Reuters Ryan Castilloux z kanadské poradenské společnosti Adamas Intelligence. Jeho poradenská společnost očekává, že celosvětová spotřeba vzácných zemin pro magnety se do roku 2030 vyšplhá na 15,7 miliardy dolarů, což je téměř čtyřnásobek letošní hodnoty. Podle analytiků stojí permanentní magnety v motorech hybridních a elektrických vozidel více než 300 dolarů na vozidlo.
„Většina lidí ujede denně méně než 100 km, takže na to můžete mít méně účinný motor,“ řekl Reuters výzkumník Jürgen Gassmann z Fraunhoferova institutu IWKS v Německu. I přesto však automobilky na Západě přijaly řadu strategií. Některé z nich, jako například Toyota, stále používají permanentní magnety, ale snížily spotřebu vzácných kovů a vyvinuly magnet, který potřebuje o 20-50 % méně neodymu.
Jiné, jako například BMW, přistoupily k rozsáhlým konstrukčním změnám. Německá automobilka sdělila agentuře Reuters, že přepracovala svou pohonnou jednotku tak, že spojila motor, elektroniku a převodovku do jediného celku, čímž snížila prostor a hmotnost. „Naším cílem do budoucna je co nejvíce se vyhnout vzácným kovům a stát se nezávislými na možných rizicích v oblasti nákladů, dostupnosti a – samozřejmě – udržitelnosti,“ řekl Patrick Hudde, viceprezident BMW pro řízení surovin.
Martin Šidlák
