Až třem pětinám lidí nevadí stočený tachometr. Chtějí jen slevu
Je stočený tachometr důvodem, proč se poohlédnout po jiném autě? Podle informace společnosti Cebia překvapivě ne. Pro 59% kupujících není za předpokladu, že je nájezd kilometrů snížený do 50 000 kilometrů.
Vyplynulo to z průzkumu, jež mezi třemi sty lidmi kupujícími ojeté auto realizovala společnost Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji použitých vozů. Z průzkumu konkrétně vyšlo, že 35 % kupujících by jednoznačně požadovalo slevu. Dalších 22 % by se na stočený tachometr zeptalo prodejce a v závislosti na jeho přístupu by si auto možná koupilo, respektive pokud by je dokázal přesvědčit, že o stočení nevěděl a byl ochotný k vyjednávání o ceně vozu. Dvě procenta zákazníků by stočený tachometr vůbec neřešila a auto si klidně koupila i za výchozích podmínek.
„Je překvapivé, že stočený tachometr většinu lidí od koupi vozu jednoznačně neodradí. Na jednu stranu je pravdou, že pokud prodejce přizpůsobí cenu vozu skutečnému kilometrovému nájezdu, nemusí to být problém. Alarmující však je, že pouze 22 % kupujících by se zajímalo o to, zda prodávající o stočení věděl a zda jim nezatajuje i něco jiného,“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia. Kromě stočeného tachometru se kupující mohou často setkat i se zatajenými haváriemi (99,4 % aut je prodáváno jako nehavarované!), omlazením vozidla neuvedením skutečného roku výroby, falšováním původu (i českého!) či nelegálním předěláním vozidla. Stočený tachometr zdražuje vozidlo v průměru o 20 %. Záleží na konkrétním modelu, jeho stáří a především počtu stočených kilometrů.
„Kromě toho na kupujícího čekají dodatečné náklady spojené s údržbou vozu kvůli vyššímu kilometrovému nájezdu. Tyto náklady se vyšplhají opět v průměru na 20 %. S těmito náklady však lidé, kteří požadují slevu, zpravidla nepočítají,“ upozorňuje Martin Pajer. Lidé, kteří jsou ochotni stočený tachometr tolerovat, by měli vědět, že pokud plánují vozidlo v budoucnu prodat, mohou narazit na problém. „Tato auta se budou v nadcházejících letech obecně hůř prodávat, neboť lidé historii najetých kilometrů čím dál více prověřují a najít kupce bude těžké,“ dodává Pajer.
Ochota tolerovat stočený tachometr však klesá se vzrůstajícím počtem stočených kilometrů. Stejní lidé totiž byli tázáni, jak by se zachovali v případě, že by zjistili, že auto má stočený tachometr o více než 50 000 km. Podíl těch, kteří by si byli i tak ochotni vozidlo koupit, klesnul z 59% na 21%, tedy prakticky na třetinu. Konkrétně 12 % kupujících by jednoznačně požadovalo slevu, 7 % by se vyptávalo prodejce a 2% by stočení údajně neřešila. „Statisticky každý pátý člověk by si auto se stočeným tachometrem třeba o 100 000 km vědomě koupil, a to je opravdu velké číslo.
Zajímavá je emocionální rovina, která do rozhodování vstupuje. Před vybíráním vozu mívá každý kupující relativně konkrétní představu zejména o ceně, stáří a právě kilometrovém nájezdu. A každý pátý je ochotný se této představy vzdát a pořídit si auto, které má třeba dvakrát tolik najeto. A to jen proto, že auto vidí a líbí se mu. Průzkum ukázal, jak velkou roli hrají emoce při koupi vozidla,“ popisuje Martin Pajer.
Průměrný počet stočených kilometrů se pohybuje okolo 100 000 km. Manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů vykazuje až třetina ojetin určených k prodeji. Očekává se přitom, že kvůli snížené poptávce a kupní síle v důsledku koronavirových opatření se může podíl aut se stočeným tachometrem v následujících měsících až o několik procentních bodů zvýšit.
Zdroj: CEBIA
