Zatímco vozidla s pohonem na CNG a LPG v podzemních garážích většinou parkovat nesmí, pro elektromobily zatím žádná taková omezení nebo předpisy neexistují. Hasiči se teď proto chystají navrhnout nová pravidla pro elektrická auta.

Loni v listopadu proběhla médii zpráva, že 50 hasičů muselo v rakouském Tyrolsku tři dny likvidovat požár elektromobilu značky Tesla. Ten vzplanul po nárazu do stromu. Uhasit se ho sice podařilo celkem rychle, následně ale musel být na 72 hodin uložen do vodní lázně, aby se zamezilo opětovnému vzplanutí. Nebyl to přitom jediný požár takového vozu.

požár baterie elektromobilu by mohl v garážích obchodního centra způsobit nemalé škody

Auta s pohonem na stlačený zemní plyn CNG nebo LPG z bezpečnostních důvodů nemůžou parkovat v řadě podzemních garáží, pokud tyto garáže nejsou vybavené odpovídajícími technickými opatřeními na základě schválené projektové dokumentace, respektive dle podmínek stanovených v požárně bezpečnostním řešení konkrétní stavby. Elektromobily takový zákaz nemají, jakkoli případný požár baterie elektrovozidla by mohl například v garážích obchodního centra, způsobit nemalé škody a obtížně by se v takovém prostoru hasil. Právě v takových místech přitom vznikají i nabíjecí stanice, stejně jako například v podzemních garážích velkých kancelářských budov.

Ne zákaz, ale nová pravidla

Hasiči proto „zatroubili“ na poplach. Z iniciativy generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vznikla pracovní skupina, která se zabývá jednak prevencí, jednak represí v souvislosti s elektromobilitou. „Součástí jednání této pracovní skupiny jsou samozřejmě také návrhy legislativní úpravy, metodiky postupů, případně tvorba a připomínkování technických norem ve vztahu k elektromobilitě,“ říká Nicole Studená, tisková mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR).

V plánu rozhodně není zakázat elektromobilům vjezd do podzemních garáží. Problém totiž není pouze v samotných elektromobilech, ale také v provozování nabíjecích stanic. Auto by v podzemních garážích pravděpodobně nemohlo nijak fatálně havarovat, pravděpodobnější je zkrat nebo jiná technická závada při nabíjení. „Je nutné stanovit jasná pravidla, především pro dobíjecí infrastrukturu,“ vysvětluje Rudolf Kramář, vedoucí tiskového oddělení HZS ČR. „Například navrhujeme, aby nabíjecí stanice nestály na trasách únikových cest z garáží, nebo aby šly vypnout na dálku (napojení do systému vypínání elektrické energie objektu – CENTRAL STOP, TOTAL STOP). Vypínač umístěný přímo na stojanu může být v případě požáru nepoužitelný.“ Jako optimální se jeví umístění dobíjecích stanic v úrovni 1. nadzemního či 1. podzemního podlaží, avšak co nejblíže k výjezdu z hromadných garáží. To umožní, v případně hořícího elektromobilu, snadnější manipulaci z prostorů garáží.

Hořel hybrid, ale přestavěný na LPG

Od roku 2014 čeští hasiči vyjížděli k celé řadě požárů elektrických dopravních prostředků, ale v drtivé většině případů šlo o koloběžky, skútry, či baterie elektrokol. Objevilo se několika požárů autobusů s elektrickým pohonem. Hořící elektromobily hasili pouze dva – šlo o vozy Škoda Eltra 151, které se v omezeném množství montovaly na začátku 90. let, kdy se benzinový motor u Škody Favorit nahradil elektromotorem a sérií baterií. Případů požárů hybridů také není mnoho, fakticky se jednalo, až na jeden případ, pouze o požáry provozních kapalin, při kterých nedošlo ke vznícení baterií. Nejzávažnější byl požár plug-in hybridu v roce 2017, u kterého vzplála při dobíjení baterie. Jednalo se ovšem o automobil, kde byl plug-in hybridní pohon z těžko pochopitelných důvodů ještě zkombinován s přestavbou na LPG…

Jak hasit elektromobil

Členem pracovní skupiny HZS ČR je i zástupce domácího výrobce Škoda Auto. Ta má vlastní hasičský sbor, který pracuje na postupu hašení elektromobilů, ve kterém by pak chtěla školit i ostatní profesionální hasiče. „Vypracovávají operativní karty pro záchranné sbory, aktivně se podílí na školeních o konstrukcích a složení baterií a zabývají se metodikou hašení a taktikami zásahů,“ potvrzuje Pavel Jína ze Škoda Auto Česká republika.

Hašení elektromobilu totiž není vůbec jednoduché. Problémem je hlavně baterie. Její nevýhodou z pohledu hasičů je, že obsahuje lithium, což je vysoce reaktivní kov, a elektrolyt. Při hoření tak probíhají různé chemické reakce, průběh hoření je specifický. Navíc vlastní baterie elektroauta je uschována v ochranném obalu, který baterii chrání především před mechanickým poškozením článků. „Nestačí baterii jen polít vodou,“ dodává Rudolf Kramář. „V současné chvíli spočívá taktika zásahu v měření teploty baterie termokamerou a hasební zásah se provádí standardním způsobem – ochlazováním vodou. Takže nejprve uhasíme viditelný požár samotného vozidla, přemístíme vozidlo na volné prostranství a případný neustávající či opakovaný požár akumulátoru řešíme ponořením vozidla do kontejneru s vodou. Pokud nedošlo k požáru vlastní trakční baterie, doporučení je ochlazovat ji, aby nedošlo k „nastartování“ reakce baterie a jejímu požáru. V rámci zkoušek někteří naši kolegové také testovali alternativní postup, při kterém je nutné se k samotné baterii dostat, protože je uložena v obalu, který ji chrání před poškozením a před nárazem. Po překonání této překážky pak použili speciální hasicí směs s neutralizačními činidly a následně baterii dále chladili. Od většiny výrobců je však zakázáno narušování krytu baterií, takže takový postup běžně nepoužíváme. Specifický problém elektrické baterie však není pouze lithium a její elektrolyt, ale i akumulovaná energie uložená v baterii, která vyžaduje specifické postupy vedení zásahu jednotkami požární ochrany. Také není zanedbatelné, že v případě hasební vody „od“ baterií, je voda kontaminovaná specifickou chemií, dle vlastního složení elektrolytu.“