Kdy a proč by si šéf Peugeotu koupil Porsche 911 a bez čeho ráno nevyjde z domu? Tak trochu jiný rozhovor

V rozhovorech s šéfy značek většinou řešíme, jak dopadl minulý rok, kolik se prodalo aut, jaké jsou plány do následujícího období. Šéfové značek jsou ale velmi často zajímaví lidé s velkými zkušenostmi. Protože jsme časopis Flotila, pokusíme se podívat na tyhle „kapitány“ českého autoprůmyslu trochu jinak. Prvním zpovídaným je Marco Venturini, ředitel značky Peugeot v ČR.

 

Jak dlouho jste u značky a jaká byla vaše předchozí pozice?
Byl to skvělý začátek. Smlouvu s Peugeotem jsem podepsal 1. května 2005. Vzhledem k tomu, že 1. května je státní svátek, začal jsem tím, že jsem práci tím, že jsem měl volno… Ale vážně – začal jsem jako produktový manažer užitkových aut. Pak jsem se stal fleetovým manažerem, ředitelem prodeje a poslední tři roky jsem ředitelem značky v ČR.

Jaká byla vaše vůbec první práce?
Byl jsem zodpovědný za analýzu a kvalitu tabákových výrobků u jedné malé tabákové firmy u Říma, která měla plantáže a zpracovávala tabák pro výrobce cigaret. Pracoval jsem tam jen asi půl roku, přímo u strojů, které míchaly tabák. Díky tomu jsem nikdy nekouřil a kouřit nebudu.

Čtěte také: První jízda s novou generací Porsche 911 – Čáry a kouzla

Dokážete jmenovat zlomové momenty v historii působení značky v ČR?
Osobně jsem u toho nebyl, ale prvním byl určitě ten, kdy značka otevřela oficiální zastoupení v této zemi, což je už více než 20 let. Druhý zajímavý moment je naopak přesně opačný krok, který proběhl  v roce 2016, a to prodej filiálky soukromé firmě Emil Frey.

Když jste nastupoval, dostal jste od svého předchůdce nějakou radu?
Řekněme si upřímně, že Peugeot měl svého času trochu divoké období, kdy se během tří čtyř let vystřídali ve funkci tři generální ředitelé, jeden z nich tu byl pouze devět měsíců. Neměl jsem tedy nikoho, kdo by mi mohl a chtěl při nástupu do funkce něco poradit.

Co je jednodušší – být ve firmě už několik let a znát její silné a slabé stránky anebo přijít jako nový šéf bez osobních vazeb a mít prostor na radikální změny?
Jako všechno mají obě možnosti svoje pro a proti. Když pocházíte zevnitř firmy, tak znáte její firemní kulturu a další věci. Firma nejsou jen zaměstnanci v centrále, ale také řada dodavatelů a prodejců. A mělo by být v zájmu značky, aby i při změně v nejvyšší funkci fungovala dál kontinuálně. A to určitě udělá lépe člověk zevnitř firmy. Proto jsou osobní vztahy důležité. I při jednání s koncesionáři je to výhoda, vzájemně se známe, víme, co od sebe máme čekat a všechno je jednodušší, než když přijde úplně neznámý člověk. Ale jsou samozřejmě také argumenty proti. Čerstvý vítr je jednou za čas dobrý. Proto se mi líbí občas přijímat lidi zvenku, aby měli nový pohled na věc.

Jakou největší lekci vám působení u značky přineslo?
Jeden z důležitých důvodů, proč u značky jsem a chci zůstat, tak je fakt, že i když jde o obrovský kolos, tak jsem ji poznal a vždycky vnímal jako rodinnou značku. Působil jsem i u jiné značky, kde ten přístup byl úplně jiný. Důležitá byla jen čísla, lidský přístup chyběl. U Peugeotu je to jinak. Za 14 let, co jsem u Peugeotu, se mi nikdy nestalo, že by na důležitých jednáních někdo zvedal hlas. I když šlo o nepříjemná jednání, tak nikdy ten „velký šéf z Paříže“ nekřičel, ani nikoho neponižoval. A to je pro mě opravdu velká přidaná hodnota. A musím říct, že zatím je to podobné i ve skupině Emil Frey.

Kdybyste mohl zpětně změnit jednu věc z vaší pracovní kariéry, která by to byla?
Myslím si, že cokoli člověk udělal, i když to nedopadlo dobře, tak je to nakonec dobrá zkušenost.

Jakou největší investici jste za dobu svého působení v čele značky udělal?
Bojuji za svůj tým. Chci, aby měl dobré podmínky, nejen finanční. Snažím se vytvořit atmosféru, aby každý mohl samostatně pracovat a přitom cítil moji podporu. A za svoji osobní největší investici považuji, že jsem se naučil jazyk, který se podle mě vůbec nedá naučit, a to je čeština…

Čtěte také: SROVNÁVACÍ TEST: Nissan Qashqai, Opel Grandland X, Škoda Karoq – Módní trojka

Jak přistupujete ke každoročnímu plánu? Nějaké cíle jsou dané centrálou, ale na co hlavně myslíte při tvoření plánu?
Myslím, že naší výhodou je dlouhodobá práce. Dřív bývalo u Peugeotu zvykem, že generální ředitel byl jmenován na tři roky. Takže přišel, tvářil se, že jeho předchůdce to dělal špatně. První rok tlačil výsledky vzhůru hlava nehlava, aby bylo vidět, že jeho jmenování byla správná volba. Druhý rok stabilizoval situaci a třetí už se pomalu připravoval na novou práci. To je i dnes obvyklé u některých značek a pak vidíte, jak se jejich výsledky pohybují nahoru – dolů. Pokud jste na místě delší dobu, nemůžete se takhle chovat. Dostaneme nějaké cíle ze strany PSA a majitele Emil Frey, které jsou vždycky ambiciózní, ovšem řídíme se heslem růst ano, ale ne za každou cenu.

Máte rád velké fleety? Udělají jednorázově velké objemy, ale nejsou moc ziskové a v následujícím roce můžou nepříjemně zamíchat statistikou.
Je samozřejmě příjemné, že značka je najednou víc vidět, když nějaká firma začne používat třeba několik set aut. Má to marketingový efekt a lidé začnou značku lépe vnímat. Ekonomická efektivita je někdy diskutabilní, ale je to daň za to, že jsme dodavatelé velkých firem. Jako Italovi se mi stále líbí emocionální část byznysu. Takže když vidím jednotlivého zákazníka, který si koupí naše auto a je s ním spokojený, tak mi to dělá radost. Ale potřebujeme jak malé zákazníky, tak ty velké.

Máte nějaké rituály?
Každé ráno se vzbudím s tím, že budu cvičit a pravidelně to neudělám… To je legrace. Můj každodenní rituál je snídaně s mou ženou. Někdy přijdu do práce trochu později, protože se bez toho neobejdu, ale den pak vypadá krásnější.

Kdybyste si pořizoval sám pro sebe či pro rodinu auto, ale z nějakého důvodu by to nemohlo být žádné auto vaší značky, co byste si koupil?
To je jednoduché – Porsche 911 z roku 1974.

Kde vidíte sám sebe a značku za pět let?
Doufám, že za pět let budu stále u Peugeotu. Myslím, že máme před sebou ještě hodně práce. Nevím, jak bude vypadat trh a co mu předepíše legislativa. Bude to asi jiná doba. Můj syn si třeba nedokáže představit, že já jsem měl televizi, která byla černobílá, a pro přepínání kanálů se musely mačkat knoflíky. Podobně dramatická změna asi čeká automobilový průmysl a u toho bych chtěl být. Když se divám na plány, které má značka, tak věřím, že bude mít stále svoje zákazníky a bude dělat krásná auta, ať už budou jezdit sama, budou elektrická nebo jiná. Značka Peugeot je starší než 200 let, tak není důvod, aby tady nebyla v plné síle i za pět let.

Kdybyste jednou odcházel, jakou radu byste dal svému nástupci?
Pochybovat o sobě. Když si člověk stále uvědomuje, že věci by mohly fungovat lépe, tak to člověka žene dopředu. A druhá věc je poslouchat. Mám dobré vztahy s prodejci, poslouchám je, píšu si nápady. Neříkám, že vždycky všechno realizujeme, ale pořád je co zlepšovat.

Martin Šidlák