Budoucnost patří vodíku – aneb s pár kapkami vody přes celou Británii

V jednom z našich minulých článků jsme přinesli zprávu o tom, že více než polovina vedoucích pracovníků evropských firem podle průzkumu KPMG věří, že alternativou budoucnosti budou vozy s vodíkovým pohonem. Britští novináři nyní dokázali, že s takovým vozem lze už nyní absolvovat i cestu na dlouhou vzdálenost. S Toyotou Mirai přejeli celou Británii. A to bez vypuštění jakýchkoliv zplodin.

Jak jsme psali v nedávném článku, podniky stále přistupují k elektromobilům se značnou rezervou. Čtyři z deseti zástupců velkých firem zdůrazňují, že v současné době nevidí možnost využití aut na baterie ve svém podnikání. Výsledky letošního kola otázek zadaných KPMG ukazují, že 52 % ředitelů firem označilo vývoj elektromobilů poháněných palivovými články, tedy vodíková auta, za nejvýznamnější trend v automobilovém průmyslu. Na trhu je v současné době k dispozici trojice vozidel, které nabízejí vodíkový pohon, avšak síť plnicích stanic je stále ještě hodně omezená. Vedle Toyoty Mirai se na trh chystá i Hyundai Nexo a v prodeji už je i Honda Carity Fuel Cell.
První ze jmenovaných jsme si na krátké testovací trati mohli vyzkoušet v pražském provozu i my. Auto přijelo z Holandska již natankované a s plněním vodíkem to v Čechách není nesnadnější, jediná možnost je plnicí stanice v Neratovicích. Jízda s takovým vozem je prakticky totožná s tou, kterou umožňuje běžný elektromobil. Za volantem nemáte šanci rozdíl prakticky poznat. Mirai ve své podstatě také elektrické vozidlo je – o pohon se stará elektromotor s výkonem 114 kW a elektřinu pro motor dodává soubor palivových článků. Auto se rozjede z nuly na 100 km/h za 9,6 s, maximální rychlost je 179 km/h. Dojezd automobilu dosahuje přibližně na 550 a kromě zajímavého zevnějšího designu i originálního zpracování útrob zaujme uvnitř ještě tlačítko s nápisem H2O vlevo pod volantem, s jehož pomocí je možné vypustit v autě nahromaděnou vodu vznikající reakcí vodíku a kyslíku. Na bližší postřehy z minitestu Toyoty Mirai se můžete těšit už brzo na stránkách našeho magazínu, dnes se ale pojďme podívat ještě na výkon našich britských kolegů, kteří s Toyotou Mirai zvládli přejezd celé Británie.

Británií bez zplodin
Podařilo se to novinářům magazínu Autocar, kteří urazili téměř 1 800 km ze severního výběžku Skotska do vyhlídkového místa Land’s End na jihu země. Cesta začala až nad hlavním britským ostrovem – na Orknejích, které disponují přebytkem energie z větrných a přílivových elektráren. Tento přebytek se využívá k výrobě vodíku elektrolýzou vody. Vodík se uchovává v nádržích pod vysokým tlakem a přepravuje se do hlavního města regionu Kirkwallu, kde se z něj vyrábí energie v palivových článcích i pro rodinné domy a trajekty kotvící v městském přístavu.
Na hlavním ostrově pak začal test dojezdu vozidla a také hustoty vodíkové infrastruktury v Británii. Z obce John O’Groats se tým vydal do Aberdeenu, který patří mezi avantgardu míst využívajících potenciál vodíkových technologií. Město za svoji pozici vděčí místní iniciativě H2 Aberdeen, která sdružuje firmy, přepravce a veřejné instituce na místní, regionální a národní úrovni. Díky jejich spolupráci vzniklo centrum výroby vodíku a místní přepravní síť založená na této pohonné látce. V Aberdeenu byly nádrže Toyoty Mirai natankovány na veřejné čerpací stanici, která je jednou z nejčastěji navštěvovaných v Evropě.
Po opuštění Skotska se výprava zastavila v Sunderlandu, kde má sídlo firma Fuel Cell Systems, a kde měli možnost zjistit, jak probíhá bezpečná přeprava a skladování vodíkového paliva. Pohonné hmoty načerpali v areálu firmy Jaskel, jež vyvíjí vodíkové čerpací stojany nové generace, umožňujících ještě rychlejší a pohodlnější tankování elektromobilů na palivové články. Poslední tankování proběhlo v Beaconsfieldu v hrabství Buckinghamshire, tedy 444 km od cíle Land’s End. Sem auto nakonec dojelo se slušnou zásobou pohonných hmot v nádržích.

Komfortní sedan bez emisí
Toyota Mirai urazila 1 783 km průměrnou rychlostí 90 km/h, přičemž na každých 100 km spotřebovala 0,9 kg vodíku. Automobil se zastavil čtyřikrát a natankoval vodík za celkovou částku 193 liber, což je v přepočtu necelých šest tisíc korun. Cestou Mirai emitoval 14,5 litru vody vyprodukované systémem palivových článků na palubě vozu.