Co vše může znamenat varovná kontrolka DPF?

Pokud se řidiči na palubní desce rozsvítí nějaká varovná kontrolka, většina jich míří do servisu. Týká se to například i varovné kontrolky upozorňující na problém s filtrem pevných částic. Odborníci z autoservisů ale upozorňují na skutečnost, že většinou se nejedná o problém s filtrem samotným, ale s jinými částmi vozidla.

Filtr pevných částic se v osobních vozech už několik let, automobilky často používají různé výstražné kontrolky oznamující nutnost jeho regenerace. Postup po jejím rozsvícení by ale měl být vždy stejný – ideálně vyjet s vozem někde za město a nechat jej plynulou jízdou filtr zregenerovat. Pokud kontrolka svítí stále, nebo jsou intervaly mezi regeneracemi stále kratší, může to znamenat problém přímo s filtrem, nebo jinými důležitými systémy vozu, například se vstřikováním.

Jako nejčastější příčina svítící kontrolky stavu filtru pevných částic (DPF) se podle zkušeností autoservisů stalo selhání recirkulace výfukových plynů (EGR). Dieselové motory je ve velkém zanáší sazemi, což se po určité době odrazí v jeho špatné funkci.

Varovná kontrolka DPF se může rozsvítit také kvůli závadě na vstřikovacím systému nebo v případě nefunkčních žhavících svíček.  Problém se samotným filtrem nastává v menšině případů a obvykle při velkém počtu najetých kilometrů. Mimo konečného ucpání či nemožnosti filtr zregenerovat se kazí spíše snímače teploty a tlaku výfukových plynů.

Kvůli výše uvedeným problémům přestávají být naftové automobily u firemních zákazníků automatickou volbou. Nevýhoda moderních dieselových aut spočívá v tom, že úprava spalin vyžaduje složitou a drahou techniku, která má omezenou životnost a případné opravy či výměny mohou být velmi drahé. Tím se zvýší celkové náklady na vlastnictví automobilu, tzv. TCO, největší nevýhodu představuje už na začátku vyšší pořizovací cena takto vybavených vozů.

Firmy se bojí především vozidel splňujících Euro 6, a to z důvodu používání látky označované jako AdBlue, která je nezbytná pro úpravu výfukových plynů. AdBlue je čirý, netoxický vodný roztok močoviny, který se vstřikuje do speciálního katalyzátoru, v němž se oxidy dusíku rozkládají na neškodný atmosférický dusík a vodu. Celá soustava se skládá z různých snímačů tlaku, teploty a složení výfukových plynů, samotného katalyzátoru a vyhřívaného zásobníku na močovinu. Jejich velikost a umístění se liší v závislosti na konkrétním voze, zásoba kapaliny u některých modelů vystačí třeba na 30 tisíc kilometrů, zpravidla platí, že čím větší motor vozidlo má, tím častěji je nutné močovinu doplňovat – její spotřeba je přímo úměrná spotřebě nafty.

V neposlední řadě je tu také otázka spolehlivosti technologie SCR a také komplikace spojené s případným vyčerpáním močoviny. Pokud se tak stane, řídící elektronika automobilu podstatně sníží výkon motoru a u některých vozů dokonce po zastavení nedovolí spustit motor dříve, než se močovina doplní. To může pro firmy znamenat riziko zbytečných výdajů navíc v podobě prostojů, zajištění náhradního automobilu nebo ušlého zisku.