Firemní řidiči na dlouhých cestách nedodržují bezpečnostní přestávky
Více jak polovina firemních zaměstnanců (65%) při služebních cestách nedodržuje pravidelné bezpečnostní přestávky po každých dvou hodinách strávených za volantem. Každý desátý z nich dokonce v průběhu jízdy nezastaví vůbec, pokud to není opravdu nutné.
Výzkum provedený mezi více než 1700 řidičů provedený organizací IAM rovněž zjistil, že 79% zastaví kvůli odpočinku pouze na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti jeho trasy.
Mnoho řidičů se na dlouhou cestu připravuje předem. Jak konkrétně? 85% jich natankuje plnou nádrž, 60% respondentů si prostřednictvím navigace plánuje optimální trasu, polovina jich plánuje i krátké přestávky. 2% řidičů před podobnými cestami však nečiní žádné přípravy.
Průzkum mezi oslovenými firemními řidiči ukázal následující:
• přes 14% mužů řídí bez zastavení v kuse i více než 6 hodin, v případě žen bylo podobně riskantní chování prokázáno jen u 3% z nich.
• polovina mužů v sedadle řidiče sedí více než 4 hodin bez přestávky, v případě žen je to jen 31% z nich.
Mnoho řidičů je mylně přesvědčeno o tom, že zvládnou stovky kilometrů za volantem bez zastavení. Ve skutečnosti je ale nutné dávat si pravidelné přestávky po dvou až třech hodinách jízdy. Jedině tak je možné při řízení opravdu soustředění. Problémem je také dehydratace zapříčiněná zanedbáním pitného režimu. Na lidský organizmus má podobný účinek, jako by dotyčný požil alkohol nebo byl pod vlivem drog.
Jízdy na dlouhé vzdálenosti jsou velmi nebezpečné zejména pro řidiče, kteří s nimi mají málo zkušeností. Podle odborníků je i pro řidiče s dlouholetou praxí důležité se před cestou dobře vyspat, a v průběhu ní dělat pravidelné přestávky.
Únava za volantem může znamenat smrtelné nebezpečí. Nejen, že riskujete mikrospánek, ale ospalý člověk má také pomalejší reakce a nedokáže se na řízení plně soustředit.
Nejkritičtější bývá posledních několik desítek kilometrů. Většinou už velmi unavený řidič nechce zastavit, protože ho tlačí čas, nebo protože prostě nechce cestu na místo dále protahovat, a tím vystavuje sebe i ostatní účastníky silničního provozu velkému riziku. Pro každého by mělo být prioritou pravidlo, že je lepší do cíle dojet později, než-li tam nedojet vůbec.
