Udržujte svá auta v kondici, ušetříte
Aktuální průzkum společnosti Lex Autolease ukázal, že firmy, které s vidinou úspory nákladů šidí údržbu svých vozů, ve skutečnosti zaplatí více na následných drahých opravách a prostojích.
Zejména malé a střední podniky mají problém s technickým stavem svých vozů, až 25% jich neprojde technickou kontrolou či měřením emisí. Nejvíce zanedbané přijíždí oblíbené bestsellery a levnější firemní vozy. Do výsledků ale promlouvají závady, jako je například prasklé čelní sklo, které lze odstranit ještě před návštěvou STK. Výskyt této vady na voze totiž v drtivé většině případů znamená její neabsolvování. Mezi typickými závadami dále nejčastěji patří nevyhovující emise, špatný stav světel a opotřebované brzdy.
Za vším podle Lex Autolease stojí snaha ušetřit provozní náklady firemních autoparků, jenže firmy, které se o své vozy nestarají, nakonec za každou ušetřenou tisícikorunu, kterou stojí například výměna motorového oleje, zaplatí i desetinásobné částky za odstraňování následků zanedbané údržby. Jedná se o cenu samotné opravy, kompenzace závazků třetích stran a zadarmo není ani pronájem náhradního vozu. Pokud bychom přičetli prostoje, absenci zaměstnanců nebo logistické vícenáklady, částka se dále zvyšuje.
A můžeme pokračovat – jestliže firma prodává vůz, o který se jeho řidič nestaral a zacházel s ním hrubě, dostane za něj daleko méně peněz než za udržovaný automobil v dobrém stavu. Daleko vyšší zůstatkovou hodnotu při prodeji vykazují vozy z flotil, které mají jasně stanovené předpisy pro údržbu vozů. Ty navíc prodají své vozy mnohem rychleji.
Pro určení prodejní hodnoty vozu jsou klíčové tři faktory: věk, počet najetých kilometrů a celkový stav vozu. Prodej zanedbaného vozu znamená nejen nižší zisk, ale někdy dokonce i mimořádné investice na uvedení vozu do stavu, v němž jej lze dobře prodat. Nejčastějším prohřeškem je překračování intervalů pro výměnu motorového oleje, což vede k poškození, někdy až zničení motoru automobilu. Kouření uvnitř vozu – to je další faktor, který vůz znehodnocuje. Ve většině flotil je zakázáno, málokterý řidič ale toto nařízení uposlechne. Při následném prodeji takovéhoto vozu firma jistě přijde o několik tis. Kč, jelikož všudypřítomného zápachu po cigaretovém kouři je velmi obtížné se zbavit. Často mají tyto vozy také propálené sedačky.
Velká část řidičů se řídí příslovím „z cizího krev neteče“ a dává vozům pořádně zabrat. Interiér některých vozů často nemá daleko k odpadkovému koši. Prostor pod nohami řidiče bývá často politý od různých nápojů z povalujících se láhví a plechovek – to by ještě nebylo to nejhorší. Toto chování řidičů se ale v praxi ukázalo jako velmi nebezpečné, neboť jsou známy případy, kdy se láhev zaklínila pod pedály při akceleraci nebo brzdění. To následně způsobilo nehodu, jelikož vůz nebylo možné v krizové situaci správně ovládat. O rizicích tohoto chování většina firem neví a řidiče tak za tyto prohřešky ani nepostihuje.
