Malý motor=malá spotřeba? Zdaleka ne vždy

Již několik let razí automobilky cestu downsizingu, aby si u svých modelů mohly vykázat nižší spotřebu paliva a z toho pramenící emise CO2. Praxe ale ukázala, že je tento trend více než sporný.

Pro začátek si připomeneme, co je to downsizing. Jedná se o zmenšování zdvihového objemu motorů, případně také počtu válců, při zachování stejných výkonových parametrů a zároveň nižší spotřebě paliva. Té se dosahuje různými úpravami na pohonných jednotkách, nejčastěji přeplňováním.

Na první pohled by to fungovat mohlo, realita je však jiná. Moderní automobily jsou stále větší, obouvají širší pneumatiky a jejich hmotnost roste, oproti tomu automobilky nasazují menší motory, které sice podávají stejný, nebo i větší výkon díky použití turbodmychadel. Přeplňované motory mají sice v porovnání s těmi nepřeplňovanými vyšší účinnost, méně paliva ale v praxi spotřebovávají pouze při nízkém zatížení.

Od teď už downsizing přináší spíše jen negativa – extrémní citlivost spotřeby zejména malých benzínových turbomotorů na styl zacházení (pokud řidič využívá jejich výkon naplno, spotřeba paliva může dosáhnout hodnot obvyklých u mnohem větších motorů), větší složitost motorů a z toho pramenící vyšší riziko drahé závady, nebo kratší živostnost (menší motor se musí více namáhat, což logicky znamená jeho vyšší opotřebení).

Společnost Emission Analytics provedla průzkum, ve kterém srovnává rozdíl mezi spotřebou paliva uváděnou automobilkami, a to z reálného provozu. Výsledky si můžete prohlédnout v následující tabulce:

V každé objemové kategorii bylo mezi sebou porovnáváno 500 automobilů. Společnost Emission Analytics proto správcům firemních vozových parků radí, aby brali údaje automobilek o kombinované spotřebě jejich modelů s jistou rezervou. Reálný provoz totiž v mnoha případech ukáže, že automobil s menším motorem má v praxi spotřebu vyšší než ten s větším, nepřeplňovaným motorem. Odvěké heslo „objem ničím nenahradíš“ mnohdy platí.