Evropská unie prošetřuje údajné machinace s cenami pohonných hmot

Motoristé, včetně firemních vozových parků, mohou být již několik let šizeni na cenách pohonných hmot. Nasvědčují tomu důkazy o manipulaci s jejich cenami napříč celou Evropou.

Úředníci Evropského antimonopolního úřadu vtrhli v úterý 14. května do kanceláří tří velkých ropných společností (BP, Royal Dutch Shell a norské Statoil) kvůli obavám, že uzavřely tajnou dohodu ohledně cen pohonných hmot.
Evropská komise dodala, že firmy „mohou zabránit ostatním v účasti na procesu stanovování cen pohonných hmot“. 
Společnost BP prohlásila:“ Při vyšetřování případu budeme plně spolupracovat, situaci ale nejsme schopni dále komentovat.“
K případu se vyjádřila i společnost Shell:“ Můžeme potvrdit, že společnosti Shell v současné době pomáhá Evropská komise ve vyšetřování obchodních aktivit.“
Nový průzkum agentury Office of Fair Trading naopak ukazuje, že růst cen pohonných hmot v posledních deseti letech nebyl způsoben zmanipulováním cen ropnými společnostmi a maloobchodníky, ale je důsledkem vyšších cen ropy, zvýšení daní a cla.
Tyto zprávy jsou velmi znepokojivé pro motoristy, kteří trpí kvůli vysokým nákladům na provoz vozidel.
Britská Asociace maloobchodních prodejců benzínu (PRA) upozornila na skutečnost, že za první dva měsíce letošního roku vzrostla cena benzínu v přepočtu o 2 koruny a 50 haléřů na litr a nelze to přisuzovat novým geopolitickým otázkám nebo jiným ekonomickým faktorům. „V poslední době naši nezávislí maloobchodníci s pohonnými hmotami zachytili růst velkoobchodních nákladů o více než korunu a šedesát haléřů za dobu kratší než sedm dní,“ prohlásil Brian Madderson, předseda PRA.
Nezávislí prodejci, správci velkých firemních autoparků a ostatní motoristé doufají, že vyšetřování Evropské komise pomůže zajistit cenovou transparentnost, kterou si zaslouží.

K výše uvedeným informacím se vyjádřil také Ivan Indráček ze Společenství čerpacích stanic ČR, který odpověděl na následující otázky:

Objevil se přímo u nás nějaký případ takovéhoto jednání?

Zhruba před deseti lety šetřil ÚOHS podobné chování na českém trhu – týkalo se velkých společností provozujících čerpací stanice. Konečné závěry ale neznám (zjistíte na ÚOHS).
Obecně lze říci, že Česká republika je „přepumpovaná“, zhruba 3700 veřejných čerpacích stanic představuje v rámci Evropy jednu z nejhustších sítí. Toto množství čerpacích stanic je provozováno asi 1600 subjekty. Je zřejmé, že na takto diverzifikovaném trhu nemůže docházet k cenovým dohodám.

Myslíte si, že je u nás dodržována transparentnost stanovování cen pohonných hmot?

Jen v málo oborech vystavují prodejci své ceny tak veřejně, jak to dělají čerpací stanice. Každý řidič už dopředu vidí, kolik bude platit. Zároveň je cenový totem vizitkou pro okolní soutěžitele, kteří – právě díky velké konkurenci – nedovolí nikomu zásadní cenovou výhodu. Tato samoregulace trhu funguje naprosto spolehlivě. Přes všechna tvrzení, že pumpaři jen zdražují a nikdy nezlevňují je doložitelnou skutečností, že všechny cenové impulsy se plně promítají do cen pro konečné zákazníky.
Cenové rozdíly mezi pumpami jsou dány lokalitou („exklusivnější“ místa dovolují prodej za vyšší ceny – a to platí u naprosto jakéhokoli zboží, nejen u pohonných hmot) a různě vysokými provozními náklady (souvisejícími s komfortem služeb).
Do cenového srovnání ovšem nelze zahrnovat extrémně levné pumpy, prodávající často nezdaněné zboží (kterého je na trhu asi 15%). Totemová cena u takových pump je často pod úrovní, za kterou lze poctivé zboží na pumpu dovézt.

Co stojí za dlouhodobě vysokou cenou pohonných hmot?

Dlouhodobá průměrná marže (rozdíl mezi cenou, za kterou je zboží naloženo v rafinerii a totemovou cenou na čerpací stanici) činí asi 2 koruny. Pozor, je to průměr, to znamená, že na trhu jsou pumpy s marží vyšší i s marží nižší, a znamená to také, že někdy je marže mírně vyšší a někdy zase mírně nižší. Nicméně dlouhodobě jde o stabilní částku. Zásadní změny, to jest nárůsty a poklesy jsou způsobeny třemi faktory
– daně (spotřební daň se naposledy zvyšovala o 1,- Kč k 1.1.2010, DPH se o 1%, tj asi o 35 haléřů zvyšovala k 1.1.2013)
– cena produktů v Rotterdamu (nejde o cenu ropy, ale o cenu benzínu a nafty, tyto ceny jsou právě ovlivňovány zejména geopolitickými událostmi a navazujícími spekulacemi při obchodech s pohonnými hmotami na mezinárodním trhu)
– kurs koruny vůči dolaru (v Rotterdamu se ceny kotují v dolarech)