Pokud firma prodává vozidlo, které jeho řidič zanedbával a zacházel s ním nešetrně, dostane za něj daleko méně peněz než za vůz v dobrém stavu. Flotily, jež mají jasně stanovené předpisy pro údržbu vozů a postihy za černé jízdy, vykazují při prodeji daleko vyšší zůstatkovou hodnotu.
Prodejní hodnotu vozu nejvíce ovlivňují tři faktory: stáří, počet najetých kilometrů a celkový stav vozu. Prodej vozu ve špatném stavu znamená jednak nižší zisk, někdy dokonce i mimořádné investice na uvedení vozu do takového stavu, aby se jej povedlo dobře prodat. Stejně negativně, jako zneužívání vozu pro soukromé potřeby zaměstnance, působí i zanedbávání jeho údržby – nejčastěji překračování intervalů pro výměnu motorového oleje, což může vyústit v poškození či dokonce zničení automobilu. Vůz se znehodnocuje i tím, když s ním jezdí řidič, který v něm kouří. Ve většině flotil je kouření ve vozech zakázáno, nicméně těchto zákazů většina uživatelů nedbá. Při následném prodeji to bude jistě znamenat ztrátu několika tis. Kč, jelikož všudypřítomného zápachu po cigaretovém kouři se lze jen těžko zbavit. Tyto vozy mají také často propálené sedačky.Mnozí řidiči neberou ohled na firemní majetek, řídí se příslovím „z cizího krev neteče“ a dávají vozům pořádně zabrat. V interiéru některých z nich to vypadá jako v odpadkovém koši. Prostor u pod nohami řidiče bývá často politý od různých nápojů z povalujících se láhví a plechovek. Toto chování řidiče může být velmi nebezpečné, neboť jsou známy případy, kdy se při tom, jak řidič zrychloval nebo brzdil nějaká láhev zaklínila pod pedály, což následně způsobilo nehodu, protože vozidlo nebylo možné v krizové situaci správně ovládat. Takováto rizika si většina společností neuvědomuje a řidiče za tyto prohřešky nijak nepostihuje.Ve většině případů stačí řidiče požádat či napomenout, aby se o svěřené vozidlo začal lépe starat. Pak jsou zde ale takoví, kteří zneužívají toho, že jim špatné zacházení s vozidlem nelze vždy prokázat. Rovněž svoje chování omlouvají tím, že jim podmínky užívání vozidla nikdo dostatečně nesdělil. Navíc, těžko lze dokázat, jaké opotřebení nebo poškození vozu vzniklo běžným provozem a jaké už hrubým nebo nešetrným zacházením. Důležité je proto svým zaměstnancům přesně sdělit podmínky zacházení s vozidlem a nechat je podepsat prohlášení, jež potvrzuje, že byli s těmito podmínkami seznámeni a ví také, jaké kroky proti nim budou podniknuty v případě jejich nedodržování.Co může řidiče od vědomého poškozování vozidla odradit, jsou pravidelné kontroly a zprávy o stavu vozidel.Způsobů, jak řidiče motivovat s vozidlem zacházet slušně, je několik – některé společnosti prohlašují řidiče přímo odpovědným za stav vozidla. Dále může být zaměstnanci zakázáno použití vozu pro soukromé účely (například doprava domů ze zaměstnání). Na tyto možné sankce většina řidičů slyší. Přesto, že každá společnost hodnotí zanedbání údržby vozidla jinak, shodují se na jedné věci – Základem jsou přesně a výstižně psaná pravidla definující zneužívání vozidla a také postihy, které budou v takové případě následovat.Prodejní hodnotu vozu nejvíce ovlivňují tři faktory: stáří, počet najetých kilometrů a celkový stav vozu. Prodej vozu ve špatném stavu znamená jednak nižší zisk, někdy dokonce i mimořádné investice na uvedení vozu do takového stavu, aby se jej povedlo dobře prodat. Stejně negativně, jako zneužívání vozu pro soukromé potřeby zaměstnance, působí i zanedbávání jeho údržby – nejčastěji překračování intervalů pro výměnu motorového oleje, což může vyústit v poškození či dokonce zničení automobilu. Vůz se znehodnocuje i tím, když s ním jezdí řidič, který v něm kouří. Ve většině flotil je kouření ve vozech zakázáno, nicméně těchto zákazů většina uživatelů nedbá. Při následném prodeji to bude jistě znamenat ztrátu několika tis. Kč, jelikož všudypřítomného zápachu po cigaretovém kouři se lze jen těžko zbavit. Tyto vozy mají také často propálené sedačky.Mnozí řidiči neberou ohled na firemní majetek, řídí se příslovím „z cizího krev neteče“ a dávají vozům pořádně zabrat. V interiéru některých z nich to vypadá jako v odpadkovém koši. Prostor u pod nohami řidiče bývá často politý od různých nápojů z povalujících se láhví a plechovek. Toto chování řidiče může být velmi nebezpečné, neboť jsou známy případy, kdy se při tom, jak řidič zrychloval nebo brzdil nějaká láhev zaklínila pod pedály, což následně způsobilo nehodu, protože vozidlo nebylo možné v krizové situaci správně ovládat. Takováto rizika si většina společností neuvědomuje a řidiče za tyto prohřešky nijak nepostihuje.Ve většině případů stačí řidiče požádat či napomenout, aby se o svěřené vozidlo začal lépe starat. Pak jsou zde ale takoví, kteří zneužívají toho, že jim špatné zacházení s vozidlem nelze vždy prokázat. Rovněž svoje chování omlouvají tím, že jim podmínky užívání vozidla nikdo dostatečně nesdělil. Navíc, těžko lze dokázat, jaké opotřebení nebo poškození vozu vzniklo běžným provozem a jaké už hrubým nebo nešetrným zacházením. Důležité je proto svým zaměstnancům přesně sdělit podmínky zacházení s vozidlem a nechat je podepsat prohlášení, jež potvrzuje, že byli s těmito podmínkami seznámeni a ví také, jaké kroky proti nim budou podniknuty v případě jejich nedodržování.Co může řidiče od vědomého poškozování vozidla odradit, jsou pravidelné kontroly a zprávy o stavu vozidel.Způsobů, jak řidiče motivovat s vozidlem zacházet slušně, je několik – některé společnosti prohlašují řidiče přímo odpovědným za stav vozidla. Dále může být zaměstnanci zakázáno použití vozu pro soukromé účely (například doprava domů ze zaměstnání). Na tyto možné sankce většina řidičů slyší. Přesto, že každá společnost hodnotí zanedbání údržby vozidla jinak, shodují se na jedné věci – Základem jsou přesně a výstižně psaná pravidla definující zneužívání vozidla a také postihy, které budou v takové případě následovat.
Prodejní hodnotu vozu nejvíce ovlivňují tři faktory: stáří, počet najetých kilometrů a celkový stav vozu. Prodej vozu ve špatném stavu znamená jednak nižší zisk, někdy dokonce i mimořádné investice na uvedení vozu do takového stavu, aby se jej povedlo dobře prodat. Stejně negativně, jako zneužívání vozu pro soukromé potřeby zaměstnance, působí i zanedbávání jeho údržby – nejčastěji překračování intervalů pro výměnu motorového oleje, což může vyústit v poškození či dokonce zničení automobilu. Vůz se znehodnocuje i tím, když s ním jezdí řidič, který v něm kouří. Ve většině flotil je kouření ve vozech zakázáno, nicméně těchto zákazů většina uživatelů nedbá. Při následném prodeji to bude jistě znamenat ztrátu několika tis. Kč, jelikož všudypřítomného zápachu po cigaretovém kouři se lze jen těžko zbavit. Tyto vozy mají také často propálené sedačky.Mnozí řidiči neberou ohled na firemní majetek, řídí se příslovím „z cizího krev neteče“ a dávají vozům pořádně zabrat. V interiéru některých z nich to vypadá jako v odpadkovém koši. Prostor u pod nohami řidiče bývá často politý od různých nápojů z povalujících se láhví a plechovek. Toto chování řidiče může být velmi nebezpečné, neboť jsou známy případy, kdy se při tom, jak řidič zrychloval nebo brzdil nějaká láhev zaklínila pod pedály, což následně způsobilo nehodu, protože vozidlo nebylo možné v krizové situaci správně ovládat. Takováto rizika si většina společností neuvědomuje a řidiče za tyto prohřešky nijak nepostihuje.Ve většině případů stačí řidiče požádat či napomenout, aby se o svěřené vozidlo začal lépe starat. Pak jsou zde ale takoví, kteří zneužívají toho, že jim špatné zacházení s vozidlem nelze vždy prokázat. Rovněž svoje chování omlouvají tím, že jim podmínky užívání vozidla nikdo dostatečně nesdělil. Navíc, těžko lze dokázat, jaké opotřebení nebo poškození vozu vzniklo běžným provozem a jaké už hrubým nebo nešetrným zacházením. Důležité je proto svým zaměstnancům přesně sdělit podmínky zacházení s vozidlem a nechat je podepsat prohlášení, jež potvrzuje, že byli s těmito podmínkami seznámeni a ví také, jaké kroky proti nim budou podniknuty v případě jejich nedodržování.Co může řidiče od vědomého poškozování vozidla odradit, jsou pravidelné kontroly a zprávy o stavu vozidel.Způsobů, jak řidiče motivovat s vozidlem zacházet slušně, je několik – některé společnosti prohlašují řidiče přímo odpovědným za stav vozidla. Dále může být zaměstnanci zakázáno použití vozu pro soukromé účely (například doprava domů ze zaměstnání). Na tyto možné sankce většina řidičů slyší. Přesto, že každá společnost hodnotí zanedbání údržby vozidla jinak, shodují se na jedné věci – Základem jsou přesně a výstižně psaná pravidla definující zneužívání vozidla a také postihy, které budou v takové případě následovat.
.
