Kratší servisní intervaly zvýší náklady

Firemním flotilám s nižším kilometrovým nájezdem hrozí zvýšení nákladů v souvislosti s tím, že někteří výrobci zkracují dobu mezi prvními dvěma servisními prohlídkami. Vyplynulo to z průzkumu britské agentury Derwent Management Services (DMS), zabývající se dlouhodobě fleetovou problematikou.

Sami výrobci automobilů uvádějí, že nové modely uváděné na trh mají větší podíl moderních technologií i nových materiálů, s jejichž použitím bylo dosaženo vyšší kvality výroby. Toto tvrzení by se tedy mělo zákonitě projevit i na vyšší spolehlivosti takovýchto automobilů a mělo by být zřejmé, že většina současných modelů je v ideálním případě schopna bezproblémového provozu bez servisních zásahů v intervalu 2 roky/30 000 km mezi jednotlivými prohlídkami. Pokud se budeme držet tohoto předpokladu, v praxi to znamená, že některá auta s nízkým kilometrovým nájezdem musí autorizovaný servis navštívit pouze jednou nebo dvakrát za dobu služby ve flotile, zatímco vozy, jejichž uživatelé najezdí kilometrů více, jsou povinně servisovány i několikrát ročně.
Agentura DMS ale nedávno upozornila správce vozových parků na skutečnost, že někteří výrobci uvažují o možném zkrácení časových servisních intervalů u většiny modelů z 24 měsíců na polovinu. Konkrétně se to týká vozů pocházejících z koncernu PSA a od loňského roku je novým postiženým také faceliftovaný Renault Megane.
Zkrácení časových servisních intervalů z 24 na 12 měsíců se týká modelů PSA (Peugeot, Citroën) vyrobených po 6/2012. Konkrétně u Peugeotu jde o všechny modely s dieselovým motorem vyjma modelů Boxer a Bipper 1.3 HDi (tyto modely mají stále interval 24 měsíců s výjimkou provozu ve ztížených podmínkách).  „Ke zkrácení časového servisního intervalu došlo z důvodu snižujícího se počtu ujetých kilometrů jak vozidel vlastněných soukromými osobami, tak automobilů ve firemních flotilách. Tím se zvyšoval počet vozidel, která navštívila servis až po dvou letech, což je poměrně dlouhá doba.  Tímto opatřením tedy dochází k častějším kontrolám, abychom byli schopni včas odhalit drobné nedostatky či závady, které by mohly v budoucnu způsobit závažnější poruchy a tudíž vyšší náklady na opravu. Zákazník má navíc větší jistotu, že jeho vůz je v pořádku a pod kontrolou,“ Informuje Radka Matthey z Peugeot ČR.
Ceny za servisní prohlídku se u modelů Peugeot pohybují od 2850 Kč po 4 tis. Kč dle použitého typu motorového oleje.

Ke změně konceptu servisních prohlídek přistoupila i domácí Škoda. U modelů rapid a octavia se první prohlídka provádí po 2 letech nebo 30 000 km a pak dále každý rok nebo 30 000km. To znamená od druhého roku každoroční kontakt se zákazníkem. Tento nový koncept bude zaveden od května 2013 i pro ostatní modely Škoda. „Co se výměny motorového oleje týká, platí i v novém konceptu, že pro nové vozy Škoda je v rámci domácího trhu nastaven z výroby proměnlivý servisní interval (max. 2 roky nebo max. 30 000km), tedy kromě vozů Citigo (zde je nastaven pevný interval 1rok/15 000km),“ informuje Vítězslav Pelc ze Škody Auto.

Jsme tedy svědky situace, kdy někteří výrobci z ekonomických důvodů zkracují zdánlivě „méně důležitý“ časový limit mezi jednotlivými servisními kontrolami, zatímco hraniční délka ujeté vzdálenosti zůstává zachována v původním rozsahu.    
Steve Chambers ze společnosti DMS k tomu říká: „Je pravděpodobné, že na vozové parky s vysokými kilometrovými nájezdy bude mít plánovaná změna mnohem menší dopad, protože ujelo-li auto dosud běžně 30 a víc tisíc kilometrů ročně, na servisní prohlídku muselo tak jako tak nejpozději po jednom roce, často ale i víckrát do roka. Naproti tomu firemním flotilám, jejichž auta ročně ujedou jen nějakých 20 000 až 25 000 kilometrů se snížení servisních intervalů ze dvou let na jeden rok dotkne mnohem citelněji a bez ohledu na zachování stávajícího kilometrového limitu budou náklady zákonitě vyšší.“  
U běžného typu leasingových smlouvy na tři roky / 100 000 km by toto opatření mohlo znamenat o jednu až dvě servisní prohlídky navíc v porovnání s předchozím stavem, čímž by se také potenciálně zvýšily celkové provozní náklady na vozidlo.

Zajímavá data mají zahraniční leasingové společnosti, které samozřejmě sledují životnost svých vozidel. Na základě dat z provozu tyto společnosti informovaly, že se životnost vozidel, co do počtu najetých kilometrů, vytrvale snižuje, takže je pravděpodobně, že bude narůstat počet firemních automobilů, u kterých bude zapotřebí kratší servisní interval.
S tím ale nesouhlasí Vendula Jurajdová ze společnosti ŠkoFIN, která dodává následující: „V rámci koncernu Volkswagen tento trend nepozorujeme a ani neočekáváme. Kvalita našich vozů umožňuje bez problémů držet prodloužený servisní interval“.  

V době, kdy jsou zisky z prodejů nových vozidel stlačovány konkurenčním bojem se automobilky snaží zajistit pro dealerskou síť odbyt v podobě servisních zakázek. A právě zkrácení časových intervalů je jednou z možností, jak dealerské síti v této nelehké době přivést více zákazníků na servis. Koncern PSA není dle mého názoru posledním výrobcem, který hodlá podobný krok udělat. Výrobci si musí zkrátka vybrat, zda použijí prodloužené servisní intervaly jako svou konkurenční výhodu, nebo od nich ustoupí po vzoru PSA. Možná je i kombinace celkově delší garance a kratších servisních intervalů po vzoru Renaultu, který nyní nově nabízí pět let záruky s omezením 100 000 km.

Prodloužené servisní intervaly – méně starostí u zánovního auta, více starostí u ojetiny
Prodloužené servisní intervaly (po ujetí 30 tis. km. nebo 24 měsíců) se používají již více než deset let. Jejich zavedení byla spíše marketingová záležitost. Automobilky vsadily na to, že řada majitelů uvítá možnost se o svůj automobil méně starat. Narůstající konkurence mezi jednotlivými automobilkami si postupně vyžádala používání prodloužených servisních intervalů u téměř všech evropských automobilek. Kvůli velkým nárokům na motorový olej při dlouhých servisních intervalech bylo nutné, aby automobilky specifikovaly požadavky na používaný motorový olej. V nich se odrážejí i některá specifika motorů používaných jednotlivými automobilkami.
Prodloužené servisní intervaly uvítali hned po jejich zavedení zejména správci firemních vozových parků. Vozy ve flotilách mají velký roční kilometrový nájezd a řidiči těchto vozidel snížení servisních kontrol samozřejmě vítají. Je třeba upozornit na fakt, že jakékoli odstavení firemního vozidla (např. do servisu) s sebou nese vícenáklady na prostoje zaměstnance i konkrétního automobilu.
Prodloužené intervaly servisních prohlídek mají ale samozřejmě i svá negativa. Nebezpečím je možná snížená životnost motorů, které pracují s long-life náplní na hranici výkonnosti. Zejména u vznětových jednotek jsou oleje při dlouhodobém provozu zatěžovány sazemi ze spalování nafty. Dochází tedy k většímu opotřebení jednotlivých součástí motoru díky horší distribuci oleje v motorovém prostoru. Někteří majitelé dieselových motorů se tak postupně vracení k běžným intervalům výměny motorového oleje, což je cca 15-20 tis. km.
Zajímavostí je, že například japonské či korejské automobilky prodloužené servisní intervaly nezavádí v takové míře. U těchto automobilů se měni olej obvykle po výše uvedeném kilometrovém proběhu 15-20 tis. km. V tomto případě je též výhodou, že se na olej nekladou tak náročné požadavky a výrobci v těchto případech doporučují použití oleje splňujícího specifikaci ACEA.

Servisní prohlídky se mohou lišit v závislosti na podmínkách provozu vozidla
Některé automobilky mají v záručních podmínkách uvedeny specifikace tzv. provozu ve ztížených podmínkách. Při jejich splnění je třeba se řídit specifickým programem servisních prohlídek. Mezi ztížené podmínky může patřit např. převážné používání vozidla v městském provozu při průměrných rychlostech nižších než 20 km/hod, popř. jízdy kratší než 10 km se studeným motorem, což bývá u řady automobilů s dieselovým motorem jezdících ve větších městech zcela normální režim. V takovýchto případech se servisní interval závislý na kilometrovém proběhu zkracuje o 5-10 tis. km., přičemž v některých případech se zkracuje taktéž časový interval z 24 měsíců na 12 měsíců. Je také třeba zdůraznit, že zejména u dodávek s dieselovými motory se motorový olej mění jedenkrát ročně, pokud vozidlo nenajede více než 10 tis. km za rok.

Zeptali jsme se odborníka, který se řadu let pohybuje v oblasti automobilové konstrukce, jestli je zkrácení servisního intervalu opodstatněné z inženýrského hlediska nebo jestli jen výrobci tahají z uživatelů další peníze:
Určitě jsem zaznamenal jisté neblahé zkušenosti s prodlouženými servisními lhůtami. Tento argument hraje do karet zvláště výrobcům, kteří momentálně bojují o přežití a počítají každé Euro. Jinými slovy obojí je správně, jde o peníze i o kvalitu.
Jelikož jsem technik, dále budu hovořit jen o inženýrské stránce věci. Dnes máme zde moderní a velice propracované technologie výroby, moderní procesy omezující chyby ve výrobě a metody jejich odhalování a moderní nástroje pro navrhování automobilů. Tohle všechno na první pohled mluví pro zkvalitňování výrobků a pro prodlužování servisních intervalů.
Bohužel jsou zde také protichůdné tlaky. Především se vozidla výrazně zesložiťují, přibývá počet dílů a jejich komplexita. Pokud zároveň dostatečně nestoupá kvalita těchto jednotlivých dílů, pak pravděpodobnost závady roste. Pokud je potřebný růst kvality provázen růstem ceny výrobku (což nemusí být vždy pravdou), máme zde rozpor, protože cena automobilů spíše klesá především ve spodních segmentech trhu. Technici se tedy mají co ohánět, aby kvalita rostla a cena klesala.
Toto není vždy možné a především když jsou různé zlevňovací procesy uvnitř automobilek (pověstný cost cutting) vedeny více ekonomickými než technickými úseky.  To v kombinaci s rychlým zaváděním nových technologií někdy vede k výsledku, který není úplně vzorem spolehlivosti a kratší servisní interval potom může pomoci vychytat mouchy. A dokonce může pomoci i při vývoji, protože právě během pravidelného servisu mimo jiné probíhá sběr dat o tom, jak si výrobek s ohledem na kvalitu stojí.
Dalším argumentem je to, že spousta dílů degeneruje nejen s počtem najetých kilometrů, ale také s časem. Typicky různá pryžová těsnění, oleje, mazadla. Zde může u časově dlouhých servisních intervalů dojít k paradoxu, automobil s více najetými kilometry, ale častěji sepisovaný, trpí menším počtem poruch. To může být typické třeba pro vozy s automatickými převodovkami. Právě spolehlivost „automatů“ je dosti závislá na funkčnosti plastových a pryžových těsnění a na kvalitě oleje.
V neposlední řadě hraje roli přístup uživatelů k dnešním automobilům. Z automobilů je dnes typické spotřební zboží a poněkud se zapomíná, že jde o poměrně složitý stroj. Málo kdo dnes pravidelně kontroluje stav svého vozidla, mnozí neotevřou kapotu po celé měsíce. Původně malý problém tak může nepozorností přerůst v závažnou poruchu, která v krajnosti ohrožuje bezpečnost nebo ekologičnost vozu.
S ohledem na tyto skutečnosti se zkráceným intervalům nedivím. Ovšem servis musí provozovatelům přinášet určitou přidanou hodnotu. Pokud je hlavním záměrem vytvořit penězovod a hojit se tímto způsobem na zákaznících, pak je to odsouzení hodná iniciativa a pak by bylo vhodné se proti tomuto jednání ohradit. Doporučoval bych proto každému důslednou kontrolu toho, co se s vozidlem v servisu děje a nebál bych se klást všetečné otázky. V případě nespokojenosti pak nezbývá než změnit servis nebo dokonce značku.

Dvě otázky pro Aleše Poláka, technického ředitele ARVAL CZ
1)    Jaký máte názor na případné snižování servisních intervalů z 24 měsíců na 12 měsíců ze strany výrobců automobilů?

Případné snižování servisních intervalů by bylo určitě přínosem po stránce bezpečnosti a spolehlivosti provozu vozidla pro naše zákazníky. Na straně druhé by v takovém případě došlo k částečnému zdražení předplacených služeb pravidelného servisu z důvodu většího počtu servisních prohlídek po dobu životnosti vozidla.

2)    Údaje zahraničních leasingových společností uvádějí snižující se životnost nových automobilů. Sledujete poruchovost vámi vlastněných modelů a ovlivňuje to následně vaše doporučení směřující k firemní klientele poptávající vůz na operativní leasing?

Poruchovost námi vlastněných vozidel sledujeme a pravidelně vyhodnocujeme. Uvedená poruchovost samozřejmě ovlivňuje celkové náklady na provoz daného modelu a i tímto způsobem je potom výhodnost jednotlivých modelů viditelná v nabídkách, které předkládáme našim zákazníkům.