Co s vysokou cenou benzínu?

Pohonné hmoty se v  Česku během prázdninových měsíců staly politickým tématem. Důvod je jediný, zatímco po dubnovém prvním vrcholu ceny benzinu i  nafty u  tuzemských čerpacích stanic klesaly, od  začátku července pozvolna opět rostly.

Ceny pohonných hmot a  eventuální snižování spotřební daně jsou „hořlavým“ podzimním tématem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se na konci srpna na stojanech značkových pump ustálila na  jediný desetník pod hranicí 40 Kč. Motorová nafta byla zhruba o padesát haléřů až korunu levnější.  Poprvé v historii se podle tabulek společnosti CCS průměrná cena benzinu  dostala přes 38 korun za litr. Dokonce se v 34. týdnu přechodně objevila na stojanech firmy Shell cenovka u klasického benzinu přes 40 korun. Byl to však zatím jen pokusný balonek s cílem otestovat reakci konkurence.

Ožehavé téma: Spotřební daň

Nechceme  nikomu  sahat  do  svědomí, ale je možné, že kromě snahy o získání politických bodů právě nutnost sahat při tankování hlouběji do kapsy probudila ministerstvo průmyslu a obchodu, potažmo jeho šéfa Martina Kubu, po  dlouhé době k  nějaké akci. O  nutnosti udělat něco se spotřební daní za palivo, která má na konečnou  cenu  prodávaného  paliva  značný vliv, se totiž mluví v našich končinách již mnoho měsíců. V předposledním srpnovém týdnu tedy Kuba  přišel s nápadem, že by státní distributor paliv Čepro mohl na  internetu zveřejňovat strukturu cen pohonných hmot prodávaných u sítě čerpacích stanic Euro Oil. Ty právě Čepro provozuje.  „My chceme, aby společnost Čepro v  co nejkratší době začala na svých internetových stránkách, potažmo na  stránkách MPO, zveřejňovat cenu pohonných hmot u jejích čerpacích stanic. Ta cena bude strukturovaná, tedy kolik je nákupní cena, kolik je spotřební daň, kolik je DPH a  kolik činí marže,“ uvedl  při zdůvodňování tohoto kroku Martin Kuba. Chce tak především ukázat, jaké ve skutečnosti mají čerpadláři marže. 

Jedná se sice o  zajímavý nápad, který stát zatím nebude nic stát a  zároveň tím tak trochu připravuje půdu pro případné snížení spotřební daně. V  současnosti je v  Česku daň z  minerálních olejů u  motorové nafty 10,95 Kč za  litr, u  benzinů s obsahem olova do 0,013 g/l činí tato daň 12,84 Kč za  litr a  u  benzinů s  obsahem olova přes 0,013 g/l 13,71 Kč za litr. Na pohonné hmoty je dále uvalena daň z  přidané hodnoty 20 procent. Martin Kuba sice tvrdí, že na tahu je ministr Kalousek, ale on prý bude při případných diskusích ohledně snížení spotřební daně velmi nápomocen.

Situaci hned využila opoziční ČSSD a  opětovně přispěchala s  oznámením, že bude prosazovat snížení spotřební daně u benzinu o 1,50 koruny a u nafty o 2,50. Zdá se, že přívrženci snížení spotřební daně mají v  posledních týdnech čím dál větší šanci na úspěch, což ještě v červenci vypadalo málem jako utopie. Tehdy totiž vláda smetla se stolu návrh skupiny poslanců  z  Věcí  veřejných  na  snížení    spotřební daně z nafty a vypadalo to, že ani v parlamentu nebude možné tento nápad prosadit. Tlak na  snížení ovšem poté znovu zesílil. Argumenty dává na  stůl i pracovní skupina tvořená zástupci ministerstva financí, obchodu a průmyslu, ministerstva dopravy, Liberálního institutu a Vysoké školy ekonomické. Jejím úkolem je analyzovat příčiny nižšího výběru daně z  paliv a  zjistit dopady jednotlivých variant do  státního rozpočtu. Vloni stát na této dani vybral 81 miliard korun, o  400 milionů méně než v  roce 2010.

Snížením daně k podpoře ekonomiky

Uvidí se, zda tedy nakonec ministerstvo financí a hlavně jeho šéf Miroslav Kalousek změní svoji dosavadní pozici nic ohledně spotřební daně neměnit. „Zodpovědným úředníkům na ministerstvu se nechce riskovat,“ komentuje situaci Vojtěch Hromíř z  Česmadu. „Přitom, kdyby ke  snížení spotřební daně stát přistoupil, podle mnoha propočtů by vybral celkově minimálně stejně, navíc by podpořil ekonomiku,“ dodává Hromíř.

Liché jsou podle něho argumenty ekologů,  že  takový  krok  by  do  Česka  přitáhl větší množství kamionové dopravy. „Ty kamiony tudy stejně jezdí, protože Česko je typicky tranzitní zemí, jen teď tankují jinde,“ vysvětluje. Hromíř očekává, že rozhodnutí ohledně snížení či nesnížení spotřební daně přijde na podzim. Sám už by prý nezavrhoval i  určité kompromisní řešení, kterým je zavedení vratky ze spotřební daně pro dopravce, tedy takzvané profesionální nafty.  Dalším  možným  řešením je přechodné snížení výše spotřební daně. K tomu sáhla v poslední době například Francie.

Profesionální nafta

Velkým zastáncem řešení spočívajícím v  zavedení profesionální nafty je Ondřej Pavlík z firmy DKV,  která poskytuje služby pro dopravce  na  dopravním trhu. Například spravuje tankovací karty a  má tak přehled o  tom, kde a za kolik kamiony tankují. Za  zavedení profesionální nafty lobuje již několik let. Je to prý lepší řešení než plošné snížení, protože například na Slovensku se to stá-tu  ekonomicky  nevyplatilo.  „Pokud  by  se spotřební daň snížila o zmiňované 2,50 Kč za litr, musel by se objem tankované nafty zvýšit o třicet procent. To je utopie,“ sdělil Pavlík již dříve deníku Aktuálně.cz.

Naopak profesionální nafta by motivovala dopravce k  tomu, aby místo v  okolních zemích tankovali u nás. Dnes je totiž situace naprosto opačná. I kamiony, které provozují české firmy a vyjíždějí na zahraniční cestu z našeho území, mají v nádrži právě jen tolik nafty, kolik potřebují na dojezd k  pumpě v  zemi, kde lze tankovat výhodněji. A naopak do Čech se z těchto levnějších tankovacích zemí vracejí se zcela naplněnými nádržemi, které pak slouží i jako zdroj nafty pro vozidla pohybující se výhradně na území ČR.

To, že si dopravci při propočítávání nákladů  na  pohonné  hmoty    počínají  velmi sofistikovaně, dokazuje i  další Pavlíkův poznatek. “Máme jednoho klienta, který provozuje mezinárodní kamionovou  dopravu s více než stovkou vozidel. Poté, co Slovinsko zlepšilo parametry profesionální nafty, majitel ihned nařídil, aby kamiony odklonily svoji trasu z rakouského území do Slovinska a tankovaly právě tam. Navíc i dále ušetří na mýtném,“ dodává Pavlík. Podle propočtů DKV by podobná vratka  jako  na  Slovinsku  (kolem  5  eurocentů za  litr) přilákala k  tuzemským čerpacím stanicím  zhruba  o  pětinu  více  kamionů, než kolik jich u nás tankuje nyní. Na složené dani (DPH + spotřební daň) by tak stát mohl získat více než tři miliardy korun.