TEST: Hyundai i30 – Překvapí nejen cenou

Pořádně zatopit konkurenci v nižší střední třídě se chystají nová dvojčata Kia cee´d/Hyundai i30. Zatímco Kiu jsme testovali v pravděpodobně nejprodávanější motorizaci a výbavě, Hyundai se k testu dostavil ve vrcholné výbavě s téměř nejsilnější motorizací.

Hyundai a  Kia udělaly za  posledních pár let obrovský skok. Pokud všechno dopadne dobře, za deset let to bude velký automobilový příběh. Z outsidera v Evropě na pozici čtvrté nejprodávanější automobilky světa. Už předchozí dvojice cee´d/i30 znamenala dramatickou změnu oproti předchozím modelům, které byly brány jako sice levné a relativně prostorné, ale ne zrovna moderní, pohodlné a kvalitní. Značce Kia se povedlo změ-nit názor zákazníků se cee´dem trochu lépe – nabídka sedmileté záruky udělala určitě svoje, i design, zejména po faceliftu, se opravdu povedl.

S novými generacemi ale zavelel k útoku Hyundai. I když jen s pětiletou zárukou (což je ale pořád nadprůměr), uvedl svůj i30 před cee´dem. Navíc design zaznamenal dramatickou změnu a velký pokrok je znát i v nastavení podvozku. Designéři v  německém Rüsselsheimu naordinovali novince „fluidní“ křivky karoserie. Hodně moderních oblých tvarů dodalo vozu dynamický až sportovní vzhled. Vozy, které upřednostňují design, ovšem často trpí v  oblasti užitných vlastností. To ale není případ i30. Zatímco na výšku měří novinka o  něco méně (1470 mm), délka (4300mm) a šířka (1780mm) vzrostly. Objem zavazadlového prostoru 378 litrů znamená nejen nárůst o 10% oproti minulé generaci, ale především hodnotu, která je nad průměrem třídy.

Uvnitř na řidiče i celou posádku čekají kvalitní materiály a moderní řešení – tady se rozhodně nešetřilo. Řidič se sice může cítit poněkud omezený prostorem v oblasti nohou, ale zato pro hlavu a v loktech je místa víc než dost. Také veškeré ovládání je přehledné a logické, v námi testované výbavě bylo většinu nejvíce používaných funkcí možné ovládat i na volantu. Povedená je i grafika a umístění TFT displeje s navigací a dalšími informacemi. Jediná výtka by snad směřovala k tomu, že údaj o aktuálním čase není jednoduše vidět stále na stejném místě – po TFT displeji cestuje podle toho, jestli máte zobrazené údaje o rádiu nebo navigaci, při vypnuté obrazovce není vidět vůbec nikde.

Pod kapotu si můžete zvolit z  několika benzinových a  dieselových motorů o objemech 1,4 a 1,6 litru s výkony od 66 do 99 kW, Flotila testovala nejsilnější diesel o výkonu 94 kW, který byl navíc spojen s šestistupňovou automatickou převodovkou. To je výkon pro běžné ježdění více než dostatečný. U konkurence by se sice našlo pár agregátů s lepšími výkonovými křivkami, ale celkově má tohle srdce i30 velmi kultivovaný chod. Velmi zajímavou vychytávkou je vlevo za volantem mírně skryté tlačítko ECO. To trochu mění charakteristiky motoru směrem k větším úsporám paliva, a při klidné jízdě není problém stlačit průměrnou spotřebu pod šest litrů. Automatická převodovka řadí naprosto bezproblémově, stejně bych ale doporučil volit variantu s manuální převodovkou. Nejenže je o  40  000Kč levnější, především i sám výrobce přiznává, že zatímco s automatem má být průměrná spotřeba 5,5 l/100 km, s manuálem jen 4,1 l/100 km.

Zatímco nejlevější i30 najdete v ceníku za 241 658Kč bez DPH s morem 1.4i CVVT 73 kW, testovaný 1.6 CRDi s manuální převodovkou stojí dokonce v lepší výbavě Tricolor stále velmi zajímavých 346 658Kč bez DPH. Hyundai si slibuje, že minimálně 50 procent evropských prodejů půjde do firem. Potenciál na to rozhodně má.

{gallery}automobil_ve_firme/Hyundai_i30{/gallery}