Kdo kupuje nová auta?
Míří většina nových automobilů za soukromníky nebo do firem? Který model je nejoblíbenější mezi firmami a který u soukromých zákazníků? A jakým procentem se na odbytu českého automobilového trhu podílejí soukromníci, nebo právě firmy? V následujícím článku přinášíme poněkud jiný pohled na český automobilový trh.
Jelikož jsou to všechno velice zajímavé otázky, rozhodli jsme se na ně nalézt odpověď. A jak ukázalo první nahlédnutí do aktuálních statistik, připadá u nás na soukromé zákazníky jen menší polovina z celkově registrovaných nových osobních automobilů. V květnu táhly firmy prodeje nových aut 57,4 procenty, když na soukromé osoby zůstalo 42,6 procenta prodeje. Sledovat prodeje a jednotlivé podíly mezi těmito dvěma složkami je ale zajímavé i nadále. My jsme nahlédli do statistik SDA a prostudovali podíl odběratelů u 41 vybraných modelů, které odpovídají největším prodejům ve svých třídách. Jak jsou tyto modely oblíbené v obou hlavních kategoriích odběratelů, vypovídají přiložené tabulky, které občas prozrazují zajímavé údaje a především nečekané procenta u některých specifických modelů. Přitom platí, že čím jsou auta dražší, tím je podíl firemních odběratelů pochopitelně větší. A naopak zájem o malá auta není stále v této kategorii odběratelů nijak přesvědčivý.
Z pohledu obliby, a tím i nákupu jednotlivých modelů odběrateli z řad tuzemských podniků, institucí a podnikatelů, dochází dokonce k velmi zajímavým situacím. Auta, do kterých bychom to asi těžko řekli, jsou dnes překvapivě početně zastoupená ve flotilách významných institucí. Stačí se podívat např. na ruzyňské letiště, kde se okolo letadel neprohánějí jen domácí produkty, ale např. Dacie MCV, což je volba především ekonomicky docela zajímavá a specifickým požadavkům zřejmě vyhovující. Podobně je tomu i u dalších, zdánlivě „nefleetových“ modelů, nebo značek, nad kterými ještě nedávno ohrnovaly firmy i podnikatelé nos. Přiložená tabulka jen znázorňuje aktuální stav a různorodost obliby jednotlivých modelů.
V řadě případů je podíl firemní sféry dokonce až nečekaný. Z aktuálních statistik registrací nových osobních automobilů tedy vyplývá, že ve vyšších kategoriích je podíl firemních vozů dominantní. Manažeři velkých firem a podnikatelé na sobě většinou nešetří, a to ani u státních podniků. Z tisíců osobních vozů s cenou nad jeden milion korun připadá na soukromé osoby opravdu jen malá část, což potvrzují podíly u vozů vyšší střední třídy, kde u většiny modelů připadá na soukromníky jen méně než deset, ale někde i méně než pět procent. Naopak Renault Thalia, Hyundai i20. Suzuki SX4 či Renault Fluence zase tolik flotilovými auty nejsou, přestože se u nás jinak výborně prodávají.
Uvedený přehled má ale i svá úskalí. Zřejmě ve skutečnosti nebudou podíly firemních automobilů u některých značek či modelů tak vysoké, protože údaje v tabulkách sice vycházejí z oficiálních podkladů, ale nezohledňují vozidla, která byla firmami přihlášena, ale vzápětí prodána do zahraničí, tedy tzv. reexporty. Vzhledem k tomu, že se může u některých značek jednat o počty v řádu i desítek procent, budou asi v reálu podíly částečně jiné. I tak mohou být pro někoho uvedené podíly mezi soukromníky a firemními odběrateli u jednotlivých modelů zajímavé a přinášet opět poněkud jiný pohled na současný český automobilový trh a výsledky jeho zdejších prodejů.
