Běh na dlouhou trať
Hybridní vozy jsou na českém trhu v nabídce již osmým rokem, ale díru do světa u nás zatím neudělaly. V loňském roce bylo totiž v České republice registrováno jen několik stovek nových automobilů s hybridním pohonem. Dočkáme se v dohledné době změny?
Hybridní pohony existují již více než 100 let. Jedná se o složitou techniku, takže je pochopitelné, že počáteční pokusy konstruktérů, byť plně funkční, musely ustoupit levnějším a jednodušším řešením. O hybridní pohony začal být větší zájem až v rámci novodobých snah o ochranu životního prostředí a snižování závislosti na neobnovitelných zdrojích energie, jejichž zásoby jsou jednak konečné a jednak ve velké míře rozmístěné v politicky nestabilních a problematických regionech.
Na českém trhu se snaží zájemce o hybridní osobní vozy zaujmout sedm různých značek a v blízké budoucnosti k nim přibude celá řada dalších výrobců. Většina u nás prodávaných hybridních vozidel je vybavena plně hybridním systémem. Stejně jako v globálním měřítku je i v České republice s velkým odstupem nejúspěšnější Toyota včetně své luxusní divize Lexus. „V loňském roce jsme v České republice prodali více než 80 vozů značky Toyota s plnohodnotným hybridním pohonem HSD a více než 150 vozů Lexus rovněž s plnohodnotným hybridním pohonem LHD,“ bilancuje
Jakub Kühnl, Fleet Sales Manager společnosti Toyota Motor Czech. A hned doplňuje: „Převážná většina těchto hybridních vozů byla prodána do firem. Z těch nejznámějších zákazníků bych jmenoval společnosti Ikea, Vodafone, Panasonic, PRE nebo Coca Cola.“
Toyota a Lexus slaví úspěchy se svými hybridními vozy především u českých poboček velkých nadnárodních korporací, jejichž ekologické smýšlení je většinou diktováno globálním firemní kulturou. Podle Kühnla kupují hybridní vozy značky Toyota a Lexus ovšem také mnohem menší společnosti, řízené výhradně českým managementem. Z toho je zřejmé, že se na českém trhu pomalu začíná profilovat vrstva soukromých i firemních zákazníků se zájmem o ekologické vozy.
Jakub Kühnl z Toyoty tvrdí, že důvodem nákupu hybridního vozu firemními zákazníky je především úspora provozních a servisních nákladů, a dodává, že důležitou roli při výběru hybridních vozů Toyota a Lexus hraje také jejich výjimečná spolehlivost, kterou potvrzují každoroční výsledky nezávislých odborných průzkumů. Příkladem může být letošní absolutní vítězství Toyoty Prius ve studii TÜV Report za rok 2010 nebo pravidelná nejvyšší ocenění vozů Lexus v nezávislém průzkumu zákaznické spokojenosti prováděném společností J.D. Power. Úspory v oblasti servisních nákladů pramení především z toho, že hybridní systém používaný značkami Toyota a Lexus nemá například standardní spouštěč, alternátor nebo spojku. Nemalou měrou se na úsporách podílí i brzdění prostřednictvím rekuperace kinetické energie, které šetří klasické třecí brzdy. V praxi se tak údajně mění přední brzdové destičky například jednou za 100 000 km a zadní brzdové destičky nebo kotouče není potřeba v tomto intervalu měnit vůbec. Servisní náklady snižuje rovněž bezúdržbový rozvodový řetěz. Navíc prakticky veškeré komponenty, které jsou v hybridní soustavě nad rámec konvenčního poháněcího ústrojí, jsou v podstatě bezúdržbové a jejich životnost by se měla shodovat s životností celého vozu.
Výsadní postavení Toyoty a Lexusu v segmentu hybridních vozů je výsledkem nejen dlouhodobého zaměření na tento druh pohonu, ale i dosud velmi slabé konkurence. V globálním měřítku největším konkurentem Toyoty na poli hybridních vozů je japonská značka Honda. Ta se však na českém trhu podle Aleše Indry z PR oddělení pro osobní vozy společnosti Honda Česká republika orientuje spíš na soukromé zákazníky. Honda navíc od začátku vsadila na technicky méně sofistikovaný částečně hybridní systém, jehož prodejní úspěchy výrazně zaostávají za plně hybridním systémem Toyota/Lexus.
Evropské automobilky nástup hybridní techniky dlouho ignorovaly, protože spotřebu paliva lze dodnes výrazně snižovat mnohem levnějším způsobem dalším zdokonalováním konstrukce nejen spalovacího motoru, ale i celého automobilu. Jiří Kopanický z marketingového oddělení českého dovozce vozů BMW poukazuje na to, že díky plošnému rozšíření celé řady konstrukčních opatření s jednotným označením BMW EficientDynamics se podařilo mnichovské automobilce snížit spotřebu paliva zejména u čtyřválcových motorů na tak nízké hodnoty, že by aplikace hybridního systému nepřinesla již další výrazné snížení. BMW proto zavádí nákladný hybridní systém do vyšších modelových řad, kde je procentuální i absolutní úspora paliva nejvyšší. A podobně uvažuje i většina německých automobilek.
Z toho je zřejmé, že navzdory rostoucí nabídce hybridních vozidel na českém trhu i jejich nespornému potenciálu pro snižování spotřeby paliva a emisí zůstane tento segment s největší pravděpodobností ještě dlouho mimo zorné pole většiny firemních zákazníků. Svůj podíl na tom má i chybějící podpora ekologických vozů ze strany státu. Jedinou současnou světlou výjimkou je nulová silniční daň pro vozidla s alternativními pohony. Na vstřícnějších opatřeních se údajně pracuje, nicméně bližší informace nejsou dosud k dispozici.
