Váhavý odraz ode dna

Poptávka po užitkových vozidlech i autobusech v Evropě nepřetržitě rostla od roku 2002. Na přelomu let 2008 a 2009 se však vzestupný trend v důsledku globální finanční krize náhle zastavil a následoval prudký pád. Z toho se sektor nákladní dopravy zotavuje jen pozvolna.

Celosvětová hospodářská krize je pojem, který se z rétoriky předních představitelů ekonomické i politické sféry postupně vytrácí pod tlakem četných zpráv o zlepšování hospodářské situace a rekordních prodejních výsledcích a ziscích mnoha firem. Většina uvedených přírůstků je ovšem realizována v rozvíjejících se zemích, zatímco tzv. vyspělé ekonomiky se z útlumu teprve probouzejí a k návratu na předkrizovou úroveň mají ve většině případů ještě dost daleko. Mluvíme-li proto v Evropě o posunu k lepšímu, pak to často neznamená návrat zlatých časů, ale pouhé odražení ode dna.

Vývoj situace v evropských ekonomikách si můžeme ilustrovat na příkladu nákladní automobilové dopravy, která je prvním ukazatelem probíhajících hospodářských změn. Jako hodnotící kritérium vezmeme zejména evropské registrace nových vozidel. Nabízí se ještě další ukazatele jako například spotřeba nafty či výběr mýta. Vypovídací hodnota těchto veličin je však hodně zkreslená. V případě paliva jde o obrovskou migraci tankování v závislosti na aktuální ceně nafty a svou roli hraje také neustálý tlak na snižování spotřeby paliva na jednotku ujeté vzdálenosti, k němuž dochází jak na straně zdokonalované techniky, tak průběžným školením řidičů.

Rozšiřování úseků podléhajících výběru mýtných poplatků, zavádění nových kategorií mýtného a úpravy cen (zpravidla vzhůru) zase hodně ovlivňují relevantnost druhého kritéria. V rámci jednotlivých druhů dopravy existují zajímavé odlišnosti. Zatímco nákladní přeprava reaguje na ekonomické změny v podstatě okamžitě, v přepravě osob se poklesy ekonomiky projevují přibližně s ročním zpožděním. Z toho je zřejmé, že potřeba užitkových vozidel reaguje na poptávku firem po transportu zboží prakticky bez prodlevy, zatímco trh autobusů zaznamená propad až později. Vyplývá to i ze statistik prvních registrací nových vozidel v Evropě.

Zatímco prodej nákladních vozidel se začátkem devadesátých let propadl ve všech hmotnostních kategoriích a svého dna dosáhl v roce 1993, zájem o autobusy se ještě v této době držel téměř na úrovni předchozího roku. Trh s autobusy dosáhl své nejnižší úrovně až v roce 1994, kdy po dlouhé době spadl pod hranici 200 000 celoevropských registrací nových vozidel.

Po nepřetržitém a nadějném růstu trhu s užitkovými vozidly přišel další úpadek až v roce 2002, po němž následovalo pět let obrovského vzestupu dopravního sektoru v důsledku nevídaného rozmachu přepravy výrobků ze zemí s menšími náklady na práci. Strmé meziroční vzestupy v letech 2002 až 2008 v řádu pěti až deseti procent u užitkových vozidel nad 3,5 tuny a u autobusů byly doprovázeny přibližně polovičním tempem růstu v kategorii lehkých užitkových automobilů.

Příchod nedávné finanční krize se projevil opět nejprve v segmentu užitkových vozidel. Zatímco v posledním čtvrtletí 2008 se prodej užitkových vozidel prakticky zastavil, výrobci autobusů ještě oslavovali největší meziroční nárůst registrací od roku 1999 ve výši 12,1 %. V tabulkách jsme podrobně zaznamenali situaci v krizovém období, jejíž dno nastalo pro nákladní vozidla v roce 2009.

Úbytek zájmu o autobusy trval až do konce minulého roku. První vlaštovka pro trh s prostředky hromadné dopravy přiletěla letos v lednu, kdy po mnoha měsících došlo k meziročnímu navýšení evropských registrací o vydatných 17 procent. V absolutní hodnotě to však stále znamená nižší číslo než v lednu 2009, takže na příliš optimistické vyhlídky není zatím čas. O určitém oživení nákladní dopravy svědčí i čísla o čerpání pohonných hmot kamiony. „Mimo území České republiky natankovali čeští zákazníci DKV v roce 2010 o 12 % nafty více nežli v roce předcházejícím. Největší nárůsty jsme zaznamenali na Slovensku (o více než 130 %), v Lucembursku (40 %) a Rakousku (25 %),“ říká Ondřej Pavlík, výkonný ředitel DKV Česmad.

Pokles v segmentu užitkových automobilů se zastavil už během léta minulého roku a od podzimu nastal meziroční nárůst v rozmezí od 50 do 70 %. Tahounem současného růstu je především dálková doprava vyvedená z letargie silným hospodářským vzepjetím zejména Německa. Stejně jako u autobusů je však při analýze opět záhodno porovnat absolutní čísla lednových registrací, které dosahují přibližně odpovídajících hodnot z roku 2009. Segment nad šestnáct tun a zejména tahače meziročně stouply o 64,52 %. Zvyšování počtu i objemu přepravních zakázek dále pokračuje.

Trh s lehkými užitkovými vozidly není tak extrémně citlivý na hospodářské výkyvy jako střední a těžká doprava, proto meziroční propad v letech 2008 a 2009 byl z celoevropského hlediska „pouhých“ 30,3 %. Tento segment překonal v lednu letošního roku jako jediný registrace z počátku roku 2009.

Sledované trendy se týkají celoevropského pohledu. Situace v jednotlivých zemích jsou však natolik odlišné (viz přiložená tabulka), že celoevropské statistiky je nutné brát s velkou rezervou.

Nicméně jedno je jasné – rozvoj nákladní automobilové dopravy kráčí pomalu, ale vcelku jistě vpřed. Abychom však měli v této souvislosti přesnější představu o významu slova „rozvoj“, je třeba doplnit, že počet evropských registrací užitkových vozidel v roce 2010 se jen přiblížil úrovni roku 1997 a autobusový trh odpovídal letům 2003-2004.