Kvalita paliv se stále horší
Podle výsledků kontrol provedených vloni Českou obchodní inspekcí má kvalita PHM na českých čerpacích stanicích stále sestupnou tendenci. Co všechno má na tomto trendu podíl a jaký lze odhadovat vývoj do budoucna?
V současnosti je kvalita paliv na českých čerpacích stanicích velice živě diskutovaným tématem. Na tom má velký podíl především Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Českou obchodní inspekcí. Ta v lednu poprvé oficiálně zveřejnili seznam čerpacích stanic, které prodávají pohonné hmoty s více či méně závažnými nedostatky. „S novým rokem platí pro kontrolu pohonných hmot nová pravidla. Ochrání spotřebitele a poctivé obchodníky,“ zdůrazňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dodává: „Spotřebitelé mají právo na ochranu tam, kde se nemohou bránit sami.“ Hlavním úkolem České obchodní inspekce v oblasti jakosti PHM je sledování a monitorování kvality pohonných hmot u čerpacích stanic, a to na základě zákona o pohonných hmotách.
Způsob kontroly je stanoven prováděcí vyhláškou o požadavcích na pohonné hmoty. Vlastní kontroly ČOI poté probíhají celoročně a účastní se jich všech sedm inspektorátů. Vzorky pohonných hmot jsou tedy odebírány na čerpacích stanicích ve všech krajích ČR. „Obecně lze říci, že čerpací stanice, u nichž se vzorky odebírají, jsou vybírány namátkově. Cíleně pak pouze na základě podnětu spotřebitelů, případně opakované kontroly z důvodů zjištění nekvalitního paliva. ČOI odebírá stanovený počet vzorků PHM v souladu s vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy asi patnáct až osmnáct set vzorků ročně. Ovšem od letošního roku se kontroly čerpacích stanic výrazně navýší – tento rok plánujeme více než dva tisíce odběrů pohonných hmot“, informuje mluvčí inspekce Tomáš Vozáb. Podle něj se loni neměnily postupy či metodika odebírání vzorků a jejich vyhodnocování. „Metody jsou stále stejné. Kontroly se provádí formou odběru paliva a jeho následným posouzením akreditovanou osobou, v případě ČOI jsou vzorky předávány do Ústavu paliv a maziv,“ informuje.
„Inspekce ale chystá pro letošek výraznou novinku – mobilní laboratoř. Jakmile bychom dostali informaci o podezření na prodej nekvalitního paliva, můžeme ihned vyjet na místo a pokud se prokáže, že testované palivo opravdu výrazně nesplňuje jakostní normy, naši inspektoři jeho prodej okamžitě zastaví,“ dodává Vozáb. Loni bylo přitom celkově nevyhovujících 7,9 % z celkového množství osmnácti set šedesáti šesti odebraných vzorků. U motorové na ty šlo o téměř desetinu nevyhovujících vzorků z téměř devíti set odběrů, což je oproti předloňsku nárůst o téměř dvě procenta. U benzinu bylo ČOI provedeno necelých sedm set padesát odběrů a procento nevyhovujících vzorků se oproti roku 2009 zvýšilo přibližně o tři procenta na více než pět procent. Postih za pro dej nekvalitních PHM přitom není malý a prodejcům hrozí pokuta až do výše pěti miliónů korun. Samotná inspekce přitom loni udělila celkem čtyřicet devět pokut v celkové výši přes osm miliónů korun.
Pečeť kvality
ČOI ovšem v boji s nekvalitním palivem není sama. Některé čerpací stanice se dobrovolně zavázaly k projektu „Pečeť kvality“. Tento program spolu s ochrannou známkou slouží motoristům k lepší orientaci při hledání čerpacích stanic, u kterých je prokázáno, že systematicky pečují o kvalitu prodávaných pohonných hmot a kde byste tudíž na špatné palivo neměli narazit. Právo používat samolepku Pečeť kvality je jednotlivým čerpacím stanicím udělováno na základě splnění řady stanovených kritérií a může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pozastaveno či dokonce odebráno. Plnění podmínek programu posuzuje švýcarská společnost SGS. Základním principem je pravidelný odběr a analýza vzorků z čerpacích stanic, při-čemž každá pumpa je kontrolována nejméně třikrát ročně pracovníky firmy SGS, kteří k analýzám využívají speciální mobilní laboratoř. Testy jsou zaměřeny na základní jakostní parametry paliva a ze sta odebraných vzorků jich musí minimálně devadesát osm splňovat normu, přičemž pouze u dvou vzorků lze vykazovat drobné odchylky,
Kdo je za kvalitu odpovědný?
Vlastní odpovědnost za kvalitu pohonných hmot nese podle předsedy představenstva Společenství čerpacích stanic Ivana Indráčka primárně výrobce. V ČR je to Česká rafinérská jako výrobce pohonných látek a následní výrobci pohonných hmot – Unipetrol RPA/Benzina, Shell a Eni/Agip. Ti všichni jsou i držiteli certifikátu ISO. „Taktéž většina přepravců drží tento certifikát, čímž je zaručena náležitá péče o zachování kvality během přepravy. Naprostá většina čerpacích stanic pak nepřijde s pohonnou hmotou do styku, aby vůbec mohla kvalitu ovlivnit,“ pokračuje Indráček.
A to je problém onoho současného „všeobecného“ zveřejňování hříšníků bez bližších podrobností, jako například seznam „špatných“ čerpacích stanic ČOI. Co se výsledků kontrol ČOI týká, jsou zde obecně zahrnuty veškeré prohřešky, od těch „malých“ až po závažné. Ročně je podle ČOI zjištěno cca 8 % vzorků jako špatných. Ale Indráček argumentuje, že většinou jsou to malá pochybení a vyloženě špatných je „jen“ 0,5 až 2 % z těchto odebraných vzorků. „Zdůrazňuji – nejde o půl až dvě procenta čerpacích stanic, ale o půl až dvě procenta z v daném roce odebraných vzorků. Zbylý počet do těch obvyklých čtyř až osmi procent celkově zjištěných vad představují pochybení, která nemají zásadní dopad na kvalitu prodávaného paliva,“ vysvětluje.
Běžný motorista ovšem není schopen poznat méně závažná pochybení, která nemají vliv na chod motoru. Závažnější pochybení by motorista zjistil v případě, že by takové palivo tankoval dlouhodoběji. A skutečně závažná provinění pozná obvykle okamžitě i laik, protože od pumpy neodjede. „V s e r v i s u se s poškozenými vozy v důsledku použití nekvalitních PHM setkáváme minimálně jednou týdně,“ informuje Lubomír Nešpor, jednatel pražského autoservisu Garant. „A v důsledku toho se nejčastěji vyskytují poškození palivové soustavy, přičemž škody se v těchto případech mohou vyšplhat i do řádu desítek tisíc korun,“ uzavírá Nešpor. Ivan Indráček proto doporučuje jako nejúčinnější prevenci tankování u důvěryhodných stanic.
doporučuje Indráček.
