Není nejprostornější ani nejluxusnější, ale Opel Insignia Sports Tourer nabízí spoustu praktických vlastností za cenu, kterou firemní manažeři nemůžou při výběru ignorovat. Ve spolupráci s Idnes.cz jsme ho otestovali jsme jako první redakce v Česku.

 

Minulá generace Opelu Insignia nepatřila mezi nejprodávanější vozy střední třídy. V Česku se jí loni prodalo jen kolem 500 kusů, což je podobně jako Toyoty Avensis nebo Mazdy 6. Mondeí se registruje třikrát a passatů dokonce desetkrát víc. V celé Evropě to pak bylo cca 86 000 vozů. Insignia měla dobrý start, když v roce 2008 získala evropské ocenění Auto roku o pouhý jeden jediný bod před Fordem Fiesta. Porotu oslovil především design (insignia nahradila vzhledově dost nepovedenou vectru) a použitá technika – adaptivní podvozek FlexRide nebo systém čtení dopravních značek Opel Eye.
Ale to všechno konkurenti strašně rychle dohnali a na povrch tak vystoupily slabiny insignie. Na rekordní délce (ve své době byla třeba delší i než Mercedes-Benz třídy E) totiž nabízela spíš podprůměrný vnitřní prostor a byla sice bezpečná, ale hodně těžká, což mělo vliv na spotřebu i na jízdní vlastnosti. To letošní nová generace je o něčem úplně jiném. Nejenže zhubla a zvětšila se, ale především je za velmi zajímavé ceny. Pochvalu si od nás zasloužil už liftback Grand Sport, nyní jsme jako první v ČR otestovali kombík zvaný Sports Tourer.
 
Povedený design
Vývojáři a designéři to vzali zgruntu a je to znát. Rozvor se prodloužil o 92 milimetrů na 2829 mm, zkrátily se převisy karoserie, o 11 mm se zvětšil rozchod kol a auto si víc „sedlo“ k zemi. Přitom ale zhublo v případě kombíku o celých 200 kilo.
Kombík elegantně rozvíjí výchozí dynamické křivky liftbacku. Povedly se zejména dvě designové dramatické linie na bocích i celkové složení zádě včetně světlometů. Střeše zase kralují dvě stříbrné linky, jedna nad horní hranicí oken, druhou tvoří standardně dodávané střešní ližiny. Kdybychom už velkou část toho neviděli na nové generaci astry, hýkali bychom nadšením, ale i tak si troufnu říct, že momentálně jde o nejkrásnější kombi střední třídy.
Design navíc dovedně maskuje, o jak obrovské auto ve skutečnosti jde. 4986 mm, které měří Insignia Sports Tourer na délku, překonává nejen Škodu Superb, ale stále i o třídu výš zařazený Mercedes-Benz třídy E. Oba dva zmíněné vozy ji ale porážejí ve velikosti zavazadlového prostoru (560 litrů oproti 660 u superbu a 640 u mercedesu).

Praktický kufr
Ale Opel se mezigeneračně polepšil – maximální přepravní kapacita 1665 litrů se zvětšila o 130 litrů, což pro běžnou potřebu naprosto dostačuje. A využití zavazadlového prostoru je praktické. Zadní sedadla jsou standardně dělitelná v poměru 60:40, od třetího stupně výbavy v poměru 40:20:40. Sklápět je lze i z prostoru zadního nárazníku pomocí tlačítek. Vzniká tak rovná plocha bez schodu dlouhá přes dva metry, která se u horní hrany opěradel mírně zvedá. Oproti liftbacku je praktičtější otevírání kufru – zatímco u „krátké“ verze se musí stisknout znak automobilky na zádi, tady se otevírá klasicky stiskem tlačítka pod hranou karoserie nad SPZ. S čím jsem ale bojoval, to byla roletka zavazadlového prostoru. Po doteku sice sama efektně vyjede nahoru pro lepší ukládání věcí, ale pak ji nesmíte zapomenout zase ručně stáhnout dolů, jinak řidiči zakryje polovinu výhledu směrem vzad. Ani samo upevnění zpátky na své místo není úplně intuitivní, do správného žlábku jsem se většinou trefil až na několikátý pokus.
Doporučujeme si připlatit za elektricky otevírané páté dveře (lze buď samostatně za 15 000 Kč nebo v rámci balíčku Inovace s dalšími funkcemi). S elektrickým pohonem je zároveň spojena i funkce bezdotykového ovládání pomocí pohybu nohy pod zadním nárazníkem. Přesné místo označuje ikona automobilu, která se pomocí LED diody promítá na zem do míst, kde máte auto „nakopnout“. I jiné vozy si už hrají s promítáním obrázků na zem, ale zatímco u nich je to jen na efekt, tady to má i nějaký praktický význam.

Asistent na palubě
Nárůst rozvoru je znát především na zadních sedadlech. Místa je dost pro nohy i pro hlavu. Středový tunel je sice výrazný, ale insignia má na rozdíl od řady dnešních vozů na zadní lavici tři plnohodnotné opěrky hlavy, což v kombinaci se slušnou šířkou v loktech znamená, že se dozadu bez větších problémů srovnají tři cestující. Za řidiče si sedne i dvoumetrový dlouhán. Na přání mohou být krajní zadní sedadla vyhřívaná.
Insignia netrpí nedostatkem odkládacích ploch. Přihrádky v předních dveřích pojmou 1,5litrové lahve, v zadních litrové. Schránka před spolujezdcem má objem 5,5 litru, schránka pod středovou loketní opěrkou 2,8 litru. Po dvou držácích na nápoje je vpředu i vzadu. Malinko nepraktický je ovšem speciální držák na mobilní telefon, který je skrytý v loketní opěrce. Ideální na to zapomenout telefon v autě.
Standardem od druhého stupně výbavy je systém OnStar, který nabízí po stisku tlačítka spojení s česky (nebo aspoň slovensky) mluvícím operátorem, který poradí s hledáním cílové destinace, jež umí vzdáleně poslat do navigace auta, parkovacího místa nebo umí rezervovat hotel přes booking.com. Vyzkoušeli jsme ho v praxi s trochu složitějším úkolem a je pravda, že slovenský operátor se sice trochu zapotil, ale asi po třech minutách správně navigoval ke sportovní hale v Šestajovicích, která neexistuje jako cíl v mapě, ale musel si ji najít na internetu a pak zadat přístroji koordináty GPS.

Brzda? Zamítnout?
Ovladače na palubní desce jsou rozumným kompromisem mezi „digitalizací“ a praktičnosti. Tlačítek je tak akorát a ovládají se jimi přímo ty nejdůležitější funkce jako třeba klimatizace či rádio a řidič nemusí proklikávat nějaké menu, na druhé straně je ve středu palubní desky i dotyková obrazovka infotainmentu, která je přehledná a má rychlou odezvu. 
Navigace umí velmi dobře zobrazovat třeba přesné jízdní pruhy, které má řidič použít. Co naopak nefunguje dobře, je aktuální dopravní hlášení. Když vám auto potřetí napíše „vjíždíte do dopravní zácpy“, která tam není a omezení je dávno zrušeno (v praxi vyzkoušeno, že třeba několik týdnů), je to už trochu otravné a zbytečné.
Vůbec hlášení by chtěla trochu vychytat. Dva příklady za všechny. Palubní počítač zobrazuje průměrnou spotřebu jako „Pr. úsp. pal.“ a pobavilo mě také, že když člověk aktivuje ruční brzdu, auto mu odpoví hláškou „Ruční brzda aktivována. Zamítnout?“, což by ale nevedlo k deaktivaci brzdy, ale jen ke smazání onoho hlášení.

Spíš komfort než sport
Opel do názvu své vlajkové lodi tlačí slovo „sport“ – Grand Sport, Sports Tourer. Podle mě možná trochu zbytečně. Insignia na mě totiž příliš sportovně nepůsobí, ale to není výtka, protože to od ní ani nečekám. Ve skutečnosti myslím, že Opel moc dobře ví, co většina zákazníků od kombíku střední třídy chce. Určitě to není nějaké sportovní chování v utažených zatáčkách, ale upřednostňují spíš bezpečnou a komfortní jízdu na delší vzdálenosti. A právě to jim insignia nabízí. Přesedl jsem do insignie z Audi A6 Avant a netroufnul bych si říct, že Audi je v nastavení podvozku lepší.
K velmi dobrému pocitu určitě přispíval adaptivní podvozek FlexRide, který je za příplatek 26 000 Kč. Nastavuje tlumiče až 500x za minutu a opravdu skvěle filtruje všechny druhy nerovností. Dobře utlumené jsou i podběhy, takže také zvuky při přejezdu drobných překážek na silnici jsou tlumené. Výše uvedené ale neznamená, že by insignia byla špatná v zatáčkách. To určitě ne, adaptivní podvozek má i režim „sport“ a auto v něm umí být dostatečně zábavné. I řízení je přesné a strmé. Jen zkrátka oceňuji víc komfortní vlastnosti podvozku než ty sportovní.
Insignia dostala také nový motor, benzinový čtyřválec 1.5 Turbo. My jsme ale pro první test získali klasický dvoulitrový naftový agregát o výkonu 125 kW, který bude logickou volbou zájemců o firemní auto. Zatímco dříve se mi nezdál jeho chod úplně kultivovaný, v nové insignii ale jakoby v sobě probudil své lepší stránky. Díky poklesu hmotnosti se zlepšila dynamika a má dostatek síly pro předjíždění. Jeho maximálních 400 Nm je řidiči k dispozici od 1750 do 2500 otáček. Udávaná průměrná spotřeba 5,3 l/100 km je nereálná, ale někde kolem 6,5 litru už ano. Přesnou manuální šestistupňovou převodovku můžete nahradit i novým osmistupňovým automatem nebo přidat pohon všech kol 4x4.
 
Zajímavé ceny, ale pozor
Zákaznicky velmi vstřícně vypadají ceny, které jsou v určitých verzích a výbavách nejen lepší než u předchozí generace, ale hlavně níž oproti konkurenci. Insignia ve verzi kombi začíná těsně pod hranicí 600 tisíc korun, přesně 594 900 Kč dáte za verzi s motorem 1.5 Turbo 103 kW. Ford Mondeo začíná s 1.5 Ecoboost 118 kW na 684 990 Kč, VW Passat 1.4 TSI 92 kW dokonce na 704 900 Kč, domácí Škoda Superb 1.4 TSI 110 kW pak na 670 900 Kč. Je ovšem třeba říct, že nižší cena je vykoupena některou chybějící výbavou – například v základu dostanete jen manuální klimatizaci nebo pouze šestici airbagů.
Insignia není uvnitř tak prostorná jako Škoda Superb a není tak luxusní jako Volkswagen Passat, ale poměr cena/užitná hodnota je u Opelu mimořádně dobrý. Konkurenti by před insignií měli mít respekt a zákazníci by ji při výběru nového auta měli zahrnout do svého výběru.

Opel Insignia Sports Tourer 2.0 CDTi

Přeplňovaný naftový čtyřválec, objem 1956 cm3
Maximální výkon: 125 kW/170 k
Maximální točivý moment: 400 Nm
Zrychlení 0-100 km/h: 8,9 s
Převodovka: šestistupňová manuální
Průměrná spotřeba: (výrobce): 5,3
Průměrná spotřeba (test):  6,5 l
Délka/šířka (mm): 4986/1863
Výška/rozvor (mm): 1500/2829
Objem kufru: 560 l
Základní cena modelu (1.5 Turbo): 596 900 Kč
Základní cena testované motorizace: 714 900 Kč
Cena testovaného vozu: 809 900 Kč

Vyhledávání

V aktuálním vydání Flotily se dočtete:

 

UŽITKOVÉ VOZY VE FIRMĚ
-    Nákup a provoz

- Správný výběr

- Novinky na trhu

- Statistiky prodejnosti

- TESTY

- Rozhovory

 

Dále také...

-> Vyplatí se vsadit na provoz prémiových značek?

-> Pokuty firemních řidičů

-> Konektivita a aplikace

-> Elektromobilita v českých podmínkách

 

.. a mnoho dalšího