Zdá se to být k nevíře, ale nejvíce přestupků na českých silnicích spáchají manželky, děti a další členové nejbližší rodiny. Tak se totiž ve stručnosti dá definovat osoba blízká, která stojí za zhruba 90 procenty přestupků zachycených záznamovými zařízeními, což v absolutních číslech znamená zhruba půl milionu řidičů.

Efekt Investovaných desítek, ne-li stovek, milionů korun do automatických radarů, kamer na křižovatkách a dalších záznamových zařízení, které dokáží pořídit kvalitní fotografie a videozáznamy přestupkového jednání, je tedy v podstatě marginální. Většina takto zachycených přestupků totiž díky vychytralosti českých silničních pirátů krčících se za sluneční clonou nebo s rukou ve tváři končí v koši a samotnému hříšníkovi přibude jen další historka pro chlapy v hospodě, jak to těm policistům zase nandal - nikoli však trestné body nebo peněžní deficit v rodinném rozpočtu.

Odmítnout vypovídat proti osobě blízké je totiž zakotveno v ústavě, proto se jen stěží navrhuje zákon nebo předpis, který by institut osoby blízké z každodenního života úředníků na dopravním inspektorátu odstranil. A když už se objeví první vlaštovka, kupříkladu v podobě novely silničního zákona, vychytralý český pirát má hned další řešení, jak pokuty neplatit a o body nepřijít. Novela je v současné době připravena a má vejít v platnost 19. ledna roku 2013. Původní představa zákonodárců byla však 1. leden 2012, nicméně z důvodu přijetí evropské směrnice o řidičských průkazech všemi státy EU se počátek platnosti většiny legislativních novinek, včetně institutu osoby blízké, odsunul na výše uvedený termín v roce 2013. Směrnice by měla vedle zavedení zodpovědnosti za vůz přesunuté na provozovatele vozu zamezit i bující „řidičákové turistice“. Němečtí řidiči si totiž často jezdí zařídit řidičské oprávnění kupříkladu do Česka, aby se vyhnuli tamnímu bodovému systému a dalším represím. V budoucnu už bude možné udělit řidičský průkaz pouze osobě s pobytem delším než 6 měsíců na území příslušného státu.

Celá nová zákonná konstrukce se přesto práva odmítnout výpověď z jakéhokoli zákonem nebo ústavou stanoveného důvodu nevzdává. Můžete jej využít nadále, části postihu se tím dokonce ubráníte, jen pokutě se tím nevyhnete. Novelizovaný zákon poskytuje majiteli vozu dvě možnosti: přijmout vinu a tím pokutu a další sankce, nebo se vymluvit na cokoli včetně zprofanované osoby blízké.

Samotný institut osoby blízké proto není jediný trn v patě dopravních policistů a úředníků řešících dopravní přestupky. Po nedávném představení výše zmiňované novely silničního zákona, kde je definováno, že za vozidlo odpovídá majitel, se jen na internetu objevilo několik možností a způsobů, jak se vyhnout pokutám i trestným bodům. Většina způsobů stojí na faktu, že na rozklíčování veškerých přestupků má státní aparát jeden rok. A tento šibeniční termín se pro většinu úředníků stává osudným. Hřešící řidiči totiž po vzoru české zákonodárné moci aplikují všemožné obstrukce a lhůta jednoho roku je náhle pryč, čímž se přestupek promlčuje. Stačí tak poskytnout informace o imaginárním řidiči nebo cizinci, který zde byl jen na dovolené a dopravní inspektorát má o zábavu postaráno. Všechny tyto podněty totiž musí úředníci prověřit, řidiče kontaktovat a vyslechnout, a když tuzemské příslušné úřady kontaktují imaginární osobu v Nepálu, odpověď a jistotu její neexistence s největší pravděpodobností nezískají do pěti pracovních dnů.

Ale nemusí to být ani cizinec, stačí existující český motorista, který po přijetí výzvy řízení popře a řekne, že auto dále půjčil jinému řidiči. Ten po té udělá to samé a pokuta se do jednoho roku nestihne vymoci. A když by náhodou byli úředníci dopravního inspektorátu nadmíru rychlí a řetězení by přestalo hříšníky bavit, uvedou osobu, která už vypovídat proti osobě blízké odmítnout může. A výsledek? Stále stejný, neslušní řidiči se smějí a politici potažmo státní kasa a represivní aparát ostrouhá.

Do karet neslušným řidičům nahrává také fakt, že samotná výzva obvykle nechodí ihned. Lhůta jednoho roku se tak zkracuje o reakční dobu administrativního aparátu, který výzvy k vysvětlení jednotlivých přestupků obvykle rozesílá se zpožděním několika měsíců. Suma sumárum, pokud se člověk naučí chodit v tomto ne příliš propracovaném systému, nemusí se příliš trestu v podobě pokut nebo ztenčení bodového konta bát.