Stále více propagované systémy Stop-Start slibují nezanedbatelné snížení spotřeby paliva, průzkum společnosti Emission Analytics však ukázal, že v reálném provozu lze s jejich pomocí dosáhnout úspory na palivu okolo dvou procent.

Zákazníci chtějí auta s co nejnižší spotřebou, výrobci samozřejmě také, i když jim jde především o množství emisí CO2. Každý litr paliva představuje úsporu zhruba 25 g CO2 na ujetý kilometr a za každý gram navíc automobilky platí pokutu 95 eur. Že se automobilky snaží, aby jejich vozy spotřebovaly co nejméně paliva, je tedy pochopitelné.

I z tohoto důvodu přišly systémy stop/start, díky nimž si automobilky mohly v tabulkách snížit hodnoty spotřeby paliva o několik deci. Podle společnosti Emission Analytics představuje doba volnoběhu v průměru 8% z celkové doby provozu. Systém stop-start na základě jízdních zkoušek může ušetřit dvě procenta z tohoto času.

V praxi se tak jedná o zanedbatelnou úsporu, a co víc, automobilu může spíše uškodit. Obzvláště přeplňovaným motorům nedělá dvakrát dobře, pokud přejedete například z dálnice na křižovatku ve městě a systém horký motor nemilosrdně vypne. Při nákupu auta si za něj musíme připlatit, vyšší zátěži je vystaven také akumulátor, startér nebo alternátor. Každé z těchto zařízení může kvůli vyššímu namáhání dříve vypovědět službu a případná oprava bude téměř určitě stát více, než by systém stop/start mohl ušetřit.

Průměrný motor spálí za hodinu volnoběhu množství paliva, které by stačilo zhruba na ujetí 25 km. Prokazatelně se vyplatí motor raději vypnout, pokud dopředu víme, že budeme stát déle než minutu. Na jeho následný start se spotřebuje méně paliva, což znamená i méně emisí.
Také zahřívat motor automobilu chodem na volnoběh je neekonomické. Zejména dieselový motor chodem naprázdno ohřívá jen velmi pomalu, ale má při něm také vyšší spotřebu paliva.