Zatímco v Česku se nějaké alternativní vozidlo nachází ve 4 % firemních autoparků, v Evropě je to 21 %. V používání hybridních vozů, plug-in hybridů a elektromobilů jsou čísla zhruba poloviční. Vyplývá to z průzkumu Arval Mobility Observatory, který mapuje užívání firemních vozidel. Na tyto i řadu dalších otázek odpovídali manažeři firem odpovědní za vozové parky ve 12 zemích Evropy včetně Česka.

Předchozí ročníky výzkumu ukazovaly, jak ve většině evropských zemí narůstá zájem fleetových manažerů o vozidla s alternativním pohonem a naproti tomu v Česku zůstávají firmy vůči tomuto trendu imunní. Realizátoři výzkumu si tento rozdíl vysvětlovali absencí daňových pobídek pro pořízení ekologických vozidel u nás. Přestože se od loňska v pobídkách ze strany české vlády mnoho nezměnilo, letošní výzkum zaznamenal výraznou změnu v uvažování o alternativních pohonech i v České republice. Může za to pravděpodobně společenská odpovědnost, která se postupně stává standardní součástí podnikové kultury zvláště větších a velkých firem.
Přesto je rozdíl v zájmu o alternativní pohony u nás a jinde v Evropě doslova propastný. Zatímco v Česku se nějaké alternativní vozidlo nachází ve 4 % firemních autoparků, v Evropě je to 21 %. V používání hybridních vozů, plug-in hybridů a elektromobilů jsou čísla zhruba poloviční. V ČR najdeme tato auta ve 3 %, v 1 % a ve 2 % autoparků, naproti tomu v Evropě jsou zastoupena ve 14 %, 11 % a 12 % autoparků, uvádí zmiňovaný průzkum společnosti Arval. Podle očekávání využívají alternativy častěji velké firmy, v ČR alespoň jedno takové vozidlo má 8 % firem s 500 a více zaměstnanci, v Evropě dokonce 42 % firem této velikostní kategorie. Zemí s nejvyšším podílem autoparků obsahujících alespoň jeden vůz na alternativní pohon je Nizozemí (44 %), následované Velkou Británií (34 %) a Francií (28 %).
O budoucím využití alternativních pohonů uvažuje podle průzkumu v Česku 6 % firem, které takové vozidlo zatím nepoužívají, v ostatních sledovaných evropských zemích je to 19 %. Shodně ve všech zemích směřují preference budoucího nákupu k elektromobilům a hybridním vozidlům. Nejmenší zájem je o plug-in hybridy.
Zaostávání ekologického smýšlení českých manažerů za kolegy z jiných evropských zemí je patrné i z odpovědí na to, zda v jejich firemní car policy jsou či budou zohledněna nová pravidla pro testování spotřeby a emisí CO2 vozidel – tzv. test WLTP. Kladně odpovědělo 36 % zástupců českých firem a 68 % zástupců firem v ostatních sledovaných zemích. Upravovat úroveň vozů, které svým zaměstnancům poskytují, je kvůli WLTP připraveno 18 % firem v Česku a 37 % firem v ostatních zemích. Pokud dotazovaní manažeři připouštějí změny v autoparcích způsobené WLTP, spočívají tyto změny nejčastěji ve volbě jiných modelů nebo značek s nižšími emisemi, případně ve volbě jiných typů pohonů. Změny kvůli WLTP se nejvíce dotýkají firem nad 500 zaměstnanců, drtivá většina malých firem si takovéto změny vůbec nepřipouští.
Z poskytnutých dat společnosti Arval a proběhlého průzkumu je patrné, že znatelný rozdíl mezi manažery z Česka a ostatních zemí se projevuje také v úmyslech nakupovat dál auta s dieselovým motorem. V Česku je ochotno snížit jejich počet 16 % manažerů odpovědných za fleet, přičemž ve zbytku Evropy by se tímto směrem vydal víc než dvojnásobek dotazovaných, přesně 34 %. Své kupní chování v případě automobilů na dieselový pohon nehodlá změnit 54 % českých firem oproti 46 % firem z ostatních evropských zemí. Alternativními pohony chtějí diesely nahrazovat 4 % manažerů v ČR oproti 21 % v ostatních evropských zemích.

Sázka na operativní leasing
Z průzkumu, během kterého došlo na 3 930 rozhovorů se zmíněnými manažery světových firem, vyplývá, že mezi metodami financování vozového parku v ČR nad ostatními sledovanými evropskými zeměmi převažuje nákup vozidel do vlastnictví. V Česku se takto pořizují auta do 54 % parků, v cizině jen do 40 %. Větší oblibě se vlastní nákup těší v kategorii malých firem. Ty do 9 zaměstnanců u nás nakupují auta do vlastnictví v 66 % případů, v zahraničí ve 48 %. Z firem nad 500 zaměstnanců volí tuto metodu u nás 49 %, v ostatních evropských zemích 29 %.
Druhé místo mezi metodami financování vozidel zaujímá ve sledovaných evropských zemích operativní leasing s 30 %, v ČR je to 18 %, což je o jeden procentní bod za finančním leasingem, který u nás má 19 %. V cizině využívá finanční leasing 24 % firem. Obliba operativního leasingu u nás však v posledních letech neustále mírně stoupá, zatímco finanční leasing u firem do 500 zaměstnanců ztrácí na atraktivitě. U českých firem nad 500 zaměstnanců má zájem o finanční leasing kolísavou úroveň.
Operativní leasing podle předpokladů nejvíce využívají velké firmy. Ty nad 500 zaměstnanců u nás z 30 %, v ostatní Evropě z 52 %, v kategorii 100 až 499 zaměstnanců je to 22 % resp. 41 %. Velký, dosud nevyužitý potenciál pro další růst operativního leasingu se nachází v kategorii malých firem, kterým leasingoví operátoři musí ještě intenzivněji a srozumitelněji představovat všechny výhody, jež tato metoda financování přináší. Že se to začíná dařit, ukazuje pozvolný nárůst podílu operativního leasingu i v malých autoparcích.
Na otázku, zda mají v úmyslu v následujících třech letech rozvíjet operativní leasing, odpovědělo kladně 35 % manažerů v Česku a 38 % manažerů v ostatních sledovaných zemích. Největší zájem se opět projevil v kategorii firem nad 500 zaměstnanců. V ČR bylo zaznamenáno 62 % kladných odpovědí, v ostatních evropských zemích 59 %.

Počty aut porostou
Průzkum také uvádí, že už řadu let mezi správci firemních vozových flotil převažují ti, kteří věří v budoucí nárůst počtu vozidel v jejich autoparcích, nad těmi, kteří předpokládají pokles. V České republice se nicméně toto pozitivní saldo rok od roku zmenšuje. Zatímco v roce 2015 bylo pozitivně naladěných manažerů o 15 procentních bodů více než negativně, letos už činil rozdíl pouze 9 procentních bodů. Pro nárůst se vyslovilo 11 % dotázaných, pro pokles 2 %.
V ostatních sledovaných evropských zemích je výrazně více optimistů (18 %), ale také pesimistů (7 %), takže výsledné skóre je tam 11 % do plusu.
Zajímavé informace vyplývají ze srovnání pozitivních a negativních očekávání v různých velikostních kategoriích firem. Více pozitivně smýšlejících manažerů najdeme ve velkých firmách nad 500 zaměstnanců. V Česku je jich 27 % a v Evropě 26 %. Nejméně optimistická očekávání mají manažeři firem s méně než deseti zaměstnanci v Evropě a s 10 až 49 zaměstnanci v Česku. Tato velikostní kategorie u nás byla také jediná, v níž převážil negativní názor (7 %) nad pozitivním (2 %). Meziroční srovnání ukazuje, že důvěra v budoucí rozšiřování počtu vozidel stabilně vzrůstá u větších firem, a naproti tomu u malých slábne.
Čím větší, tím kratší dobu

Délka ponechání vozů ve firemním užívání se po loňském zkrácení na 5,7 roku opět prodloužila na 6 let v Evropě, resp. 6,1 roku v ČR. Nejkratší dobu si ponechávají vozidla firmy nad 500 zaměstnanců – v Česku 5,4 roku a v Evropě dokonce 5,1 roku. Určitě není překvapením, že při rozdělení firemních vozidel na lehká užitková a osobní zjistíme, že užitkové vozy si firmy ponechávají výrazně déle. Češi 6,9 roku, ostatní evropské země 7,1 roku. Nejdelší doba ponechání (6,9 roku všechna a 8 let užitková) byla zaznamenána u firem mezi 10 a 49 zaměstnanci v Česku a u firem do 9 zaměstnanců v Evropě.

SOUVISEJÍCÍ:

- Zájem o CNG prudce roste – v Česku už jezdí na CNG 23 000 vozidel
- Uleví hybridní elektrické dodávky městům?
- Hybridy táhnou čím dál víc, ve fleetech se osvědčují