Elektronický systém udržování v jízdním pruhu, většinou zvaný Lane Departure, přispívá k bezpečnosti silničního provozu, spousta řidičů ho ale vypíná. Proč, to zkoumal americký institut bezpečnosti silničního provozu IIHS (Insurance Institute of Highway Safety).

 

Z jeho studie vyplývá, že velká část řidičů systém Lane Departure vypíná, protože podle nich reaguje pozdě nebo nezabrání přejezdu pruhu o víc než 35 centimetrů. Institut IIHS se proto zaměřil na fungování těchto systémů u společností Ford, General Motors, Honda a Volvo.
Měření se provádělo v rychlosti 80 km/h se zapnutým tempomatem na čtyřproudé dálnici. Ve čtyřech případech šlo o modely z roku 2016 - Chevrolet Malibu, Ford Fusion a Honda Accord, jeden byl z roku 2018 - Volvo S90. Fungování jednotlivých systémů se mírně liší, ale ve výsledku by všechny měly omezit riziko havárie například při mikrospánku řidiče. Pokud bez aktivace odbočovacích světel začne vozidlo přejíždět do vedlejšího pruhu nebo mimo silnici, systém by měl zásahem do volantu či brzd upravit dráhu vozu a akusticky upozornit řidiče.
Testovací jezdci měřili fungování systémů udržování v jízdním pruhu v pravotočivých i levotočivých zatáčkách (kde by normálně auto vyjelo v přímém směru ze silnice) a na rovném úseku, kde kontrolovali vybočení doleva či doprava. Každý pokus opakovali 40x. Pomocí vnějších kamer a videozáznamu se pak hodnotilo, kolikrát daný vůz překročil hranici jízdního pruhu o víc než 35 centimetrů. 
Nejlépe z testování vyšlo Volvo V90, které se vyhnulo vybočení z pruhu o více než 35 centimetrů ve 100 % případů. Chevroletu Malibu se to pak povedlo v 80 % případů. Oproti tomu vozy Honda a Ford nepřekročily tuto hranici v méně než 20 % pokusů.

Martin Šidlák